Tabule v kuchyni

Potom, co jsem se už druhým rokem dívala na odlupující se malířské pásky, které vytyčovaly původní tvar zamýšleného projektu, jsem využila prvního květnového prodlouženého víkendu (ano, i k sepsání tohoto článku došlo s „drobným“ zpožděním) a uklidila děti k babičce, abych mohla započít své malé dobrodružství – malování tabulovou barvou.

Pokud už nějakou dobu nosíte v hlavě stejný záměr, ráda se teď s vámi podělím o postup a pár rad, jak na to.

1. V našem případě bylo potřeba nejprve nechat odstranit původní domácí telefon (interkom), který, myslím, přestal fungovat záhy po dostavbě domu, tedy už asi před 30 lety. Bohužel telefon funguje zároveň jako zvonek, tak jsme ho nakonec zanechali, ale nechali jsme ho přemístit na jiné místo. Do rohu mezi zárubeň, kam padl, jak ulitý.

2. Po přemístění telefonu bylo potřeba zasádrovat (tedy zamaskovat) vysekanou drážku. Sádru je potřeba nechat vyschnout, než se bude postupovat dál.

3. Odlupující se malířskou pásku, kterou jsem si nachystala před dvěma roky, jsem opatrně sloupla pomocí fénu. Šlo to celkem rychle a snadno. Jen je potřeba si dát pozor na přehřátí a následný zkrat fénu. Dlouhodobý zápřah by nemusel vydržet.

4. Poté jsem nalepila navou malířskou pásku, která musela být až za tou původní, jinak by tam zůstal viditelný pruh po původní pásce. Stěnu jsem pak ještě smirkovou houbičkou jemně zbrousila a pak vyluxovala od prachu.

5. Dveře a kousek linky jsem zakryla igelitem a podlahu novinami.

6. Stěně jsem dala jeden nátěr penetrace. Při práci s penetrací je potřeba postupovat opravdu opatrně. Je to trochu „svinstvo“, které zanechává fleky na površích, když někam ukápne, nebo se rozstříkne. Penetraci je potřeba nejprve naředit vodou podle návodu na obalu. Zbytek penetrace doporučuji hodně naředit vodou a vylít rovnou do kanálu.

7. Po zaschnutí penetrace jsem se pustila do malování. Tabulovou barvu jsem si vždy trochu naředila vodou na „tak akorát“ konzistenci. Doporučuji si tímto způsobem připravit barvu v co největším množství, protože při přípravě další várky barvy se vám nikdy nepodaří ji naředit na stejnou konzistenci a na stěně je pak při bližším zkoumání patrné, že ta předchozí várka byla řidší nebo hustší. Malovala jsem válečkem tzv. do „véčka“. Rozhodně nemalujte v pruzích, po zaschnutí by to pak bylo na stěně vidět a vypadalo by to pak jako pruhy tapety. Je potřeba dát alespoň dva nátěry. Další nátěr až po zaschnutí předchozího. Můžou být i tři nátěry, ale rozhodně ne, jen jeden.

8. Po zaschnutí druhého nátěru jsem opatrně sloupla malířskou pásku a dala pryč ochranné igelity.

9. Pak už jsem jen koupila dětem křídy a nechala pracovat jejich fantazii. Jen malé varování. Křídy na stěně zanechávají trochu stopy, které jsou i po smazání mokrým hadrem z blízka viditelné. S odstupem už viditelné nejsou a černá stěna působí kompaktně. Proto doporučuji koupit jen křídy na tabuli a nic jiného. Rozhodně nepořizujte robustní křídy na ven. Ty jsou velmi tvrdé a tabulový nátěr by nevratně poškrábaly.

Dva roky odkládaný projekt mi ve finále zabral dva a půl dne. Pokud také přemýšlíte o tabulové barvě a máte možnost tomu některou ze stěn doma „obětovat“, tak se do toho pusťte. Stěna dostane úplně jinou hloubku a celou místnost tím velmi pozvednete.

Veronika Štefková