Správa KRNAP i letos vysadí desítky ovocných stromů tradičních odrůd
29. října 2024
"V loňském a letošním roce v Krkonoších přibude celkem 100 nových ovocných stromů. Padesátku původních ovocných odrůd jsme vysadili v roce 2023 nad Vrchlabím a v tyto dny sázíme další padesátku podél Naučné stezky svaté Barbory v Černém Dole. Dnes jsme jich vysadili 20, zbývající dosadíme v dalších dnech," řekl Drahný.
Projekt nezahrnuje jen samotnou výsadbu ovocných stromků. Součástí je také následná péče o mladé stromky po dobu dalších tří let. "Vysazujeme slivoně, hrušně, třešně a jabloně. Veřejnost se může těšit třeba na oblíbená Podzvičinská jablka či Holovouské malinové," řekl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
Staré odrůdy ovocných stromů v Krkonoších jsou historicky pěstované druhy, které se vyznačují vysokou odolností vůči místním drsným klimatickým podmínkám.
"Tyto odrůdy, často jabloně, hrušně nebo švestky, se adaptovaly na chladné klima hor a byly součástí tradičních krkonošských zahrad a sadů. Mají specifickou chuť, jsou často odolnější vůči chorobám a vyžadují méně intenzivní péči než moderní komerční odrůdy," uvedl Drahný.
Upozornil, že jejich zachování je důležité z hlediska biodiverzity a tradičního zemědělství. "Nově vysazené stromky se stanou také záložní populací genofondu starých ovocných odrůd, které využívali naši předci už za první republiky," dodal Drahný.
Například krajových odrůd jabloní vyskytující se v Krkonoších je relativně málo. Jejich názvy často odkazují na barvu plodu, například Jahodové, Šípkové, Kominíčky či Sýreček.
Největší rozmach ovocnářství v Krkonoších podle Správy KRNAP nastal v 16. století a před třicetiletou válkou. Téměř u každé chalupy byl malý sad nebo jen jedna třešeň či jabloň. Základ genofondu z dnešního hlediska zajišťovaly štěpnice, tedy ovocné školky v klášterních zahradách. Historickou kontinuitu má i sad v klášterní zahradě ve Vrchlabí, o který se stará Správa KRNAP.
(ČTK)
Foto: Správa KRNAP