Pod Kamenným vrchem duní odstřely. Jak vzniká nejdelší tunel na D11

Zatímco úterní slavnostní zahájení ražby patřilo svaté Barboře, která má nad tuneláři symbolicky držet ochrannou ruku, teď už přichází na řadu každodenní práce v podzemí. Na stavbě se bude střídat přibližně šedesát dělníků a deset techniků. Razicí čety pojedou ve dne i v noci a postupně se budou prokousávat skalním masivem od Výšinky směrem ke Kocbeřím. Další měsíce budou pracovat až třicet metrů pod povrchem.

„Zjednodušeně se dá říct, že se odtěžuje prostor budoucího tunelu a zároveň se buduje ostění ze stříkaného betonu. Následovat budou izolace a definitivní obezdívky tunelu,“ vysvětluje Jan Kvaš, ředitel společnosti Metrostav TBR, která se na stavbě podílí.

Každý metr může být jiný

Tuneláři mají před sebou stovky metrů horniny, jejíž vlastnosti se mohou v průběhu ražby měnit. Projektanti sice vycházejí z geologického průzkumu, skutečné podmínky ale odhalí až samotné práce. Právě proto se při stavbě využívá nová rakouská tunelovací metoda, která umožňuje pružně reagovat na situaci pod zemí.

„V tuhle chvíli je ještě předčasné soudit, jestli se geologický průzkum potvrdil. Máme na jeho základě stanovené předpokládané třídy ražnosti a v průběhu celé stavby probíhá vyhodnocování průzkumu a průběžný monitoring, abychom byli schopni reagovat na to, co skutečně zastihneme,“ popisuje Kvaš.

Pevnou denní normu postupu tak stavbaři zveřejňovat nechtějí. Všechno se bude odvíjet od toho, jak náročné podmínky je pod kopcem čekají. „Číslo samozřejmě nějaké je, ale opravdu musíme reagovat na podmínky, které zastihneme v podzemí. Tomu se přizpůsobuje postup prací,“ uvádí ředitel Metrostavu TBR. Ražba tunelu je naplánovaná na dvanáct měsíců.

V úterý listopadu už bylo možné v tunelu vidět první vyraženou část. Podle Kvaše vznikala přibližně týden. Dosavadní průběh zatím nepřinesl žádné zásadní problémy. „Nic, co bychom nedokázali vyřešit společně s projektantem a investorem stavby,“ hodnotí první zkušenosti.

Nejdřív odstřel, potom nastoupí bagr

Samotná ražba je sledem několika přesně navazujících činností. Nejde tedy o jediný obří stroj, který by se nepřetržitě zavrtával do skály. Tuneláři využívají vrtací soupravu, speciální důlní bagr a zařízení na stříkání betonu. „Vrtacím strojem se do čelby vyvrtají otvory, které se naplní výbušninou a následně se provede odstřel,“ přibližuje Vít Pastrňák, ředitel společnosti Marti CZ, české pobočky švýcarské stavební firmy Marti.

Po odstřelu nastupuje důlní bagr, který je oproti běžné technice používané na povrchu těžší a odolnější. Má také robustnější a pohyblivější rameno, díky němuž dokáže začistit profil nově vytvořeného prostoru. Ten se následně zajistí vrstvou stříkaného betonu. „Když jsme v tvrdé hornině, můžeme dělat delší části tunelu najednou a stříkáme tenčí vrstvu betonu. Když jsme v měkké hornině, děláme kratší kroky a silnější vrstvu, aby to drželo,“ vysvětluje Pastrňák.

A co se stane s vytěženou horninou? Velká část materiálu by měla najít další využití přímo na dálniční stavbě. Nakladače a nákladní vozy jej odvezou k dalšímu zpracování, po rozdrcení může posloužit například při budování násypů. Celkově půjde o desítky tisíc kubíků horniny.

Druhá trouba musí počkat

Ražba pravé tunelové trouby začala už v druhé polovině října. Levá se přidá s přibližně měsíčním odstupem. Důvodem však není nedostatek techniky nebo pracovníků, ale bezpečnost. „Je nařízený bezpečný odstup obou pracovišť, aby se navzájem neovlivňovala z důvodu deformací. Podle toho, jak se bude projevovat ražba prvního tunelu, předpokládáme odstup mezi jednotlivými čelbami řádově čtyřicet metrů, což odpovídá zhruba jednomu měsíci práce,“ vysvětluje Kvaš.

Tunel Kamenný vrch vzniká mezi Výšinkou a Kocbeří. Delší, levá trouba bude mít 780 metrů, pravá 756 metrů, přičemž v obou případech připadá 684 metrů na raženou část.

Zatímco se razicí čety postupně noří do kopce, stavební ruch pokračuje také mimo samotné podzemí. „Současně v místě postupně vzniká zařízení staveniště a vybudována byla přípojka elektrické energie a vodovodní přípojka. Na portálu Jaroměř je již dokončeno zajištění klenby budoucího tunelu pomocí tryskových injektáží,“ doplňuje Iveta Štočková, tisková mluvčí VINCI Construction CS. Na zbývající části dálničního úseku mezitím pokračují přeložky inženýrských sítí, zakládání mostních objektů a zemní práce.

Výstavba úseku Jaroměř – Trutnov za přibližně 9,1 miliardy korun bez DPH začala letos v dubnu. Zhotovitelem téměř dvacetikilometrové dálnice je sdružení společností EUROVIA CZ, MI Roads, Metrostav TBR a M – SILNICE, přičemž samotný tunel Kamenný vrch budují firmy Metrostav TBR a Marti CZ. Investorem je Ředitelství silnic a dálnic. Řidiči by se po nové dálnici měli poprvé projet poprvé 26. září 2029.

Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek