Naděje pro Kristiána: rodina buduje malý terapeutický prostor

Kristián je mladý muž narozený v roce 2002. V listopadu 2019 byl jako spolujezdec účastníkem vážné dopravní nehody. Utrpěl těžká zranění a upadl do kómatu. Následovaly dlouhé měsíce v nemocnici, plné nejistoty a strachu. Nejtěžší bylo pro rodinu období covidu, kdy za ním nesměla. Vidět ho jen přes telefon a vědět, že tam leží sám, bylo pro všechny nesmírně těžké. V srpnu 2020 se jeho stav zlepšil natolik, že mohl být propuštěn domů. Od té doby se o něj nepřetržitě starají Žaneta a Gabriela, zatímco Eric pracuje, aby rodinu zajistil.

„Každý malý pokrok je pro nás obrovská radost. Vidíme, jak se Kristián snaží, a chceme mu dát prostředí, kde bude mít šanci dál růst,“ říká táta Eric. A i když je Kristián stále v lehčím kómatu, reaguje na hlasy a dává najevo, že rozumí. „Často se na nás usmívá. Tím jemným úsměvem, který měl i před nehodou,“ dodává jeho žena Žaneta. Spolu s dcerou Gabrielou mu poskytují 24hodinovou péči. Každý úsměv, každá reakce je pro rodinu potvrzením, že má smysl pokračovat.

Kvůli tracheostomii ho většina rehabilitačních center nemůže přijmout. „Proto jsme se rozhodli vytvořit doma vlastní ‚prostor pro naději‘ - malé terapeutické zázemí o zhruba padesáti metrech čtverečních. Místo, kde bude mít Kristián bezpečí, klid a pravidelný režim,“ vysvětluje Eric.

Počátkem loňského prosince proto založil na Donio sbírku. Přípravné práce – zbourání staré garáže vedle domu, kde má nová budova stát, zavedení vodovodní přípojky a připojení na elektřinu – ještě dokážou Beerhorstovi finančně pokrýt sami. Samotná výstavba je ale odhadovaná na více než půl milionu korun, což je nad jejich možnosti. „Sami to nezvládneme.“

„A i když to celé vzniká hlavně kvůli Kristiánovi, víme už teď, že v našem okolí žije víc lidí, kteří potřebují podobnou péči a nemají kam chodit. Proto chceme, aby byl prostor do budoucna otevřený i dalším, kteří se ocitli v podobné situaci. Pokud to dokážeme, rádi pomůžeme i ostatním,“ vypravuje Eric.

Sbírka běží na Doniu, kde rodina sdílí i průběžné informace. „Každý příspěvek, malý i velký, nás posouvá blíž k místu, kde bude mít Kristián vše potřebné,“ říká Žaneta. A Gabriela dodává: „Chci, aby měl můj bráška šanci dělat věci, které jsou pro ostatní samozřejmé. A věřím, že to dokáže.“

Na konci dne je to pro rodinu hlavně o naději. O tom nevzdat se. A o tom, že když se lidé spojí, dokážou změnit víc, než by čekali.

Pokud chcete Kristiána a jeho rodinu podpořit, budou vám moc vděční:
www.donio.cz/pomoc-pro-syna-a-lidi-v-podobne-situaci

Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz
Foto: archiv rodiny