Mít krásný vyšívaný prapor? Kdysi součást dobrého jména většiny spolků
17. října 2022
13 snímků
V minulosti bylo běžné, že každý spolek měl prapor, stuhu nebo šerpu. Kromě jiného i kvůli prestiži. „Na konci 19. a v první polovině 20. století patřilo k dobrému jménu, aby spolek měl reprezentativní insignie. Bylo totiž zvykem se mimo jiné také účastnit slavností a společenských akcí,“ vysvětluje historik a ředitel Muzea Podkrkonoší Vlastimil Málek. Prapory byly ručně šité. Každý byl tedy svým způsobem originálem a malým uměleckým dílem.
Spolkový život se u nás začal rozvíjet až po roce 1867, kdy došlo v rakousko-uherské monarchii k uvolnění poměrů. „Zatímco v roce 1870 bylo v Trutnově pouze deset spolků, v roce 1910 jich bylo už sto devadesát,“ upozorňuje historik Ondřej Vašata. Právě ze zmiňovaného období, kdy v našem městě a okolí převažovalo německy mluvící obyvatelstvo, je většina exponátů vystavených v muzeu. „Máme tu prapory, šerpy a stuhy nejen z Trutnova, Horního Starého Města a Poříčí, ale také ze Žacléře, Svobody nad Úpou, Horního Maršova nebo Černého Dolu,“ připomíná Vašata.
Nejstarší prapor, který muzeum zařadilo do expozice, pochází z 18. století a patří trutnovským ostrostřelcům. „Hrdě a statečně se v roce 1757 účastnili bitvy u Kolína. Dokonce v boji ukořistili nepřátelský, pruský prapor. Za udatnost pak dostali od císařovny Marie Terezie nový prapor,“ říká ředitel Málek. Sto let po vítězné rakouské bitvě u Kolína dostali ostrostřelci k praporu ještě stuhu, a to do vnučky Marie Terezie, císařovny Marie Anny Rakouské.
Unikátní keltské nálezy v muzeu
Na sobotu připadl mezinárodní den archeologie. V atriu Muzea Podkrkonoší proto byly ve vitrínách mimořádně k vidění nálezy od pravěku, přes středověk až po novověk. Největší raritou byl unikátní soubor keltských předmětů z období laténu nalezený nedávno ve Velkém Vřešťově. Do Trutnova ho půjčilo Muzeum východních Čech v Hradci Králové. Návštěvníci mohli navíc o nálezech diskutovat s archeologem. Fotogalerie ZDE.
Velký počet vystavených praporů se váže k vojenské historii, mezi rarity patří třeba prapor trutnovské jednoty čs. obce legionářské. Dokladem jsou kromě praporů a stuh také diplomy, na kterých jsou uvedena jména dobových osobností. Například továrník Karel Faltis byl roku 1884 jmenován čestným členem Spolku vojenských vysloužilců. Zásadní byly i hasičské spolky. Řídící učitel Josef Patzak byl například v roce 1901 jmenován čestným členem Sboru dobrovolných hasičů v Bohuslavicích. „Patřilo k dobrým zvykům, že si spolky předcházely nejvýznamnější osobnosti místního života a při slavnostních příležitostech jim udělovali například čestná členství,“ tvrdí Málek.
Bohatou spolkovou činnost dokumentují také šerpy, vavřínové věnce, poháry či medaile. „Muzeum má to štěstí, že některé exponáty se sem dostaly už před válkou, některé těsně po válce,“ dodává historik Vlastimil Málek.
Výstava je v Muzeu Podkrkonoší přístupná denně kromě pondělí. Potrvá do 20. listopadu.
Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek