Jsou to fachmani, jde jim to od ruky, chválil ministr stavbaře D11

Co říkáte na dnešní návštěvu rozestavěného dálničního úseku D11?
Jedna věc je o stavbě slyšet nebo číst a druhá ji vidět na vlastní oči. K mým standardům patří, že se chodím dívat přímo do provozu, a je úplně jedno, jestli jde o takovouhle infrastrukturu, nebo jinou dopravní stavbu. Myslím si, že i firmy si potom dávají mnohem víc záležet, protože vědí, že se vždycky ptám: Dodržujete termín? Dodržíte cenu? Dnes mě zajímala také bezpečnost práce a další věci. A myslím, že můžu být spokojený. Byl jsem ujištěn, že avizované termíny budou dodrženy. Takže můžu slíbit, že 27. listopadu tady otevřeme ten více než tříkilometrový úsek. A na zbytek stavby jsem také zajistil financování. Doděláme to, co jsme slíbili.

Když jsme byli v tunelu Opevnění, o co konkrétně jste se zajímal?
Zajímala mě hlavně technologie ražby. Používá se tam rakouská technologie postupného ražení, která je méně agresivní z hlediska možných sesuvů. Zajímal mě také postup izolací, odsávání vzduchu a vůbec návaznost jednotlivých prací. Bylo vidět, že to skutečně dělají tak, jak mají – jedna četa dokončuje určitou část tunelu a další už začíná s následující fází.

Takže vás to, co jste viděl, uklidnilo?
Uklidnilo. Bylo vidět, že jsou to profesionálové a že máme být na naše stavitele proč hrdí. Skutečně. Jsou to fachmani, jde jim to od ruky.

Zastavili jsme se také u jednoho z velkých mostů u Křenova. Co vás zaujalo tam?
Uvědomil jsem si, že je vyšší než Nuselák. Tak jsem tomu mostu popřál, ať má s Nuselákem společného co nejméně. Asi víte, co jsem tím chtěl říct. A líbily se mi tam v okolí ty krávy. Říkal jsem, že pokud se nám tam někdo bude za jízdy kochat kravami, tak doufám, že se nebude kochat až moc. (smích) Samozřejmě mě zajímala samotná technologie výstavby mostu a hlavně geologie. Ta bývá na podobných stavbách nejčastějším problémem. V tunelu geologie seděla a u pylonů mostu také. Jediný větší problém s geologií, respektive se sedáním při takzvané konsolidaci, jsme měli na jednom úseku tady poblíž na křižovatce. Podloží sedalo mnohem pomaleji. Musíte ho nechat dostatečně sednout. Kdybyste to neudělali a položili asfalt příliš brzo, může se časem stát, že vám bude most výš než silnice, nebo naopak silnice výš než most. Tady kvůli tomu ke zdržení došlo, ale celkový termín stavby to neovlivnilo. V harmonogramu se dopředu počítalo s tím, že takový problém může nastat.

Když jsme potom stáli prakticky na hotovém kusu dálnice, díval jste se hodně i na odvodnění.
Nejen drenáž, ale také chráničky pro telekomunikace. Právě v tom je jeden z rozdílů mezi silnicí a dálnicí. U dálnice je telekomunikační infrastruktura mnohem náročnější, takže jsem se díval i na tohle. A teď stojíme prakticky šest kroků od Polska. Poláci už určitě čekají jako na spasení, kdy Česká republika svoje sliby dodrží. Teď už jsme ve finále.

Hraniční část se tedy otevře na konci listopadu. Co pak dál směrem k Trutnovu?
Celý úsek Trutnov–hranice by měl být dokončen někdy ke konci roku 2028. Takový je harmonogram. Byli jsme dnes právě u těch nejnáročnějších staveb, tedy u tunelů a mostů. Je to přece jenom ještě více než dva roky, takže nechci nic předjímat. Ale vidím, že práce postupují a harmonogram zatím drží.

Jaká byla dnes cesta z Prahy do Trutnova?
Absolutně blbá. Ještě jsem v Praze jednal o některých věcech k rozpočtu, takže jsem vyrážel později. A obdivuju lidi, kteří sem musí pravidelně jezdit, protože ucpaných bylo snad čtyřicet pět až padesát procent úseku, který jsme projížděli. Takže tu dálnici si tady skutečně všichni zaslouží. A můžu potvrdit, že bez ní to do budoucna fungovat nebude.

Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz
Foto: Jan Bartoš