Zaplať pánbůh, že to přišlo v dubnu a ne v prosinci, říká knihkupec

Jak jsi strávil skoro dva měsíce, po které jsi měl obchod zavřený?
Strávili jsme ho normálně prací. Nejprve jsme udělali inventuru a pak jsme posílali knížky přes e-shop nebo tyto knížky vydávali lidem mezi dveřmi. Rozhodně to nebylo o tom, že bych seděl doma.

Kolik bylo objednávek přes e-shop?
U Vrchlabáků to byly dvě tři objednávky denně a směrem ven „do republiky“ se to zvedlo oproti normálu o nějakých třicet procent. Ale v žádném případě to nezachránilo zavřený krám.

Změnila se nějak skladba titulů, které si lidé objednávali?
V tuto chvíli to opravdu přesně nevím, ještě jsem to nevyhodnocoval.

Obchody jako knihkupectví byly otevřeny od 27. dubna a byly tudíž zavřeny nějakých sedm týdnů. Byla tato doba adekvátní?
Myslím, že se pak ukázalo, že to bylo zbytečně dlouhé. Samozřejmě každý asi řešil tu nekoncepčnost, že se nejprve otevřely hobbymarkety a my jsme museli mít dalších 14 dní zavřeno. Člověk to trochu nechápal, ale co k tomu nyní tak říci…

Otevíral jsi v pondělí 27. dubna. Jaký byl první den?
První den byl dobrý. Opravdu bylo vidět, že čtenářům už něco chybělo v knihovničkách. V globálu by se dalo říci že první týden se jevil nadějně.

Jak se projevila tak dlouhá uzavírka na obchodu typu knihkupectví?
Řekněme, že duben je vždy nejslabší i tak, co se knižního trhu týče. Dalo by se tedy říci, zaplať pánbůh, že to přišlo v dubnu a ne v prosinci nebo listopadu. Protože to bychom pak měli daleko větší problémy. V tomto období se vydělává na půl roku dopředu. Ale samozřejmě, že každá neutržená kačka chybí a uvidíme, jak se to projeví v budoucnu až budeme počítat čísla za celý rok. Samozřejmě máme obavy z druhé vlny, pokud by na podzim měla přijít. To už by bylo zlé.

Jak se postavil stát nebo lokální samosprávy k řešení dopadů krize?
Ze začátku jsme měli opravdu velké obavy. Musím ale říci, že jsme využili vše, co stát nabízel. Všechno se tam sice muselo posílat dvakrát třikrát, než se vyjasnilo, co všechno k tomu má být. Ale to bych snad ani nekritizoval, protože stát to dělal poprvé. I podporu pro živnostníky jsme obdrželi. Takže po počátečním šoku si snad člověk může říci, že se nám to podaří zvládnout. Samozřejmě něco jiného je, když má člověk dva zaměstnance a něco jiného je, když jich má deset.

Co bys na závěr vzkázal čtenářům z Vrchlabí a okolí?
Na knižním trhu se leccos posunulo, spousta titulů byla odložena. Například titul Krkonošští rodáci vzpomínají 4 byl zatím vyřazen z edičního plánu. Na druhou stranu tu jsou knížky, které vyšly v březnu a tak trochu zapadly. Jsou to však zajímavé tituly. Nicméně stále je tu máme a jsou tady. Myslím, že výběr titulů je u nás výborný. Samozřejmě spousta akcí odpadla, například květnový knižní veletrh. Ten vždy knižní trh přece jen trochu nakopne. Tohle letos nebylo, takže uvidíme.

Jiří Štefek
jiri@vrchlabinky.cz
Foto: Jiří Štefek