Z historie: Osvobození Vrchlabí a jeho okolí v květnu 1945

Se vzrůstajícím nebezpečím začaly místní úřady podnikat obranná opatření. Byl evakuován vojenský lazaret umístěný v budově gymnázia. V průběhu dubna byly v okresním městě rozdávány civilnímu obyvatelstvu plynové masky, v obcích začaly hlídkovat oddíly domobrany Volkssturm. Dne 24. dubna bylo do Vrchlabí staženo německé četnictvo z okolí.

Landrát Vrchlabí bezprostředně sousedil s oblastmi, ve kterých nastal otevřený odpor velmi záhy. Další rozhodnutí okresních úřadů k zajištění bezpečnosti spravovaného území se velkou měrou odvíjela v souvislosti s událostmi probíhajícími v obcích za protektorátní hranicí a snahou zabránit útokům na území landrátu. Již 3. května byly revoluční národní výbory vytvořeny v Jilemnici, Semilech, Vysokém nad Jizerou a během dvou dnů se povstání rozšířilo po celé délce jeho protektorátní hranice. Ta se po několik následujících dní stala nejčastějším místem střetů.

Například krátce po vyhlášení o převzetí Jilemnice do československé správy došlo k spontánnímu útoku jilemnických obyvatel na celní stanici v Hrabačově. Při této akci přišel o život kominický učeň Jan Hanuš, který neuvážlivě vystřelil proti stanici. Byl zasažen při opětované střelbě, která rovněž rozehnala jinak neozbrojený dav. Tento konflikt se v napjaté atmosféře stal počátkem několika dalších událostí, neboť na pomoc hrabačovské celnici bylo okamžitě vysláno četnictvo a oddíl Volkssturmu z Vrchlabí. Tato skupina nejprve zasáhla proti obyvatelům Valteřic a Horní Branné a poté dorazila ve večerních hodinách až do Jilemnice. Zde se vyjednáváním podařilo zabránit další přestřelce. Byla uzavřena dohoda, na jejímž základě se celá skupina následujícího dne stáhla zpět do Vrchlabí (…).

Dramatické chvíle zažili obyvatelé Valteřic a Mrklova, když byl 4. května do jejich obce vyslán ozbrojený oddíl vlasovců. Během svého zásahu prováděl domovní prohlídky a raboval. Několik lidí bylo postřeleno a přibližně dvacet mužů bylo odvezeno do Vrchlabí. Zde byli dva dny vyslýcháni v budově zámku (…).

Celkový spád událostí směřující k ukončení války ovlivnil další dění na okrese. Dne 7. května vyzval Konrád Henlein představitele politické správy Sudetské župy k předání jejich úřadů do československé správy před příchodem sovětské armády. V návaznosti na to vydal ve stejný den oblastní vedoucí NSDAP dr. Krahl prohlášení k obyvatelstvu, ve kterém ho vyzýval k organizovanému odchodu na západ. Okres opouštěli se svými rodinami především funkcionáři nacistických organizací. Naproti tomu většina civilního obyvatelstva se rozhodla zůstat (…).

Následujícího dne začaly odcházet i vojenské jednotky. Určit stav oddílů německé armády k 8.–9. květnu je vzhledem k situaci, která tou dobou panovala v oblasti Podkrkonoší, velmi obtížné, ne-li nemožné. Zatímco oddíly rozmístěné původně v oblasti Vrchlabska ustupovaly nejčastěji směrem na Harrachov a dále na Liberec, tlačily se do Sudet skupiny německých vojáků z vnitrozemí. Silnice byly přeplněny vojskem pohybujícím se všemi směry. Mezi těmi, kteří zůstali, byl i vrchlabský Landrát dr. Seemann. Rozhodl se nejen setrvat, ale i uposlechnout zmiňované výzvy Konráda Henleina ze 7. května a osobně předat do té doby zastávaný úřad. Krátce potom, co celou záležitost zkonzultoval s říšským místodržitelstvím v Liberci a dohodl se na společném postupu se sousedním landrátem v Trutnově.

V dopoledních hodinách 8. května požádal telefonicky Revoluční národní výbor v Jilemnici o převzetí okresu a města Vrchlabí se všemi úřady a podniky pod československou správu. Za tímto účelem byla sjednána společná schůzka obou stran na patnáctou hodinu do budovy zámku v Horní Branné, kde již několik dní působil místní revoluční výbor. Obě delegace, jilemnická v čele s předsedou Josefem Zemanem a vrchlabská s dr. Seemännernem, zde sjednaly bližší podmínky kapitulace, způsob předání správy, odzbrojení a záruky bezpečnosti.

Vrchlabský Landrát se osobně zaručil splnit předložené požadavky. Představitelé obou stran pak odjeli společně v doprovodu ozbrojené strážní hlídky do Vrchlabí. Ihned po příjezdu okolo sedmnácté hodiny došlo na zámku k oficiálnímu převzetí okresního úřadu. V půl šesté byl převzat i městský úřad, který v té době sídlil v budově radnice. Dosavadním zaměstnancům, shromážděným v místnosti účtárny, bylo oznámeno převzetí správy československými úřady a zavedení české úřední řeči. Byli vyzváni, aby nadále setrvali na svých místech, vykonávali své funkce a vyčkali dalších rozhodnutí. Tato sdělení tlumočil vedoucí úřadu, vrchní inspektor František Bach, který překládal i nařízení vysílaná městským rozhlasem. První bylo odvysíláno již o čtvrt hodiny později. Obyvatelstvo v něm bylo seznámeno s právě uskutečněným převzetím obou úřadů a se znovuobnovením Československé republiky spolu s výzvou ke klidu a zákazem vycházení po osmé hodině večerní. Závěrem byla puštěna státní hymna a na radnici vztyčena československá vlajka.

Vojensky celou akci zajišťoval pětičlenný oddíl četnictva a uniformovaný oddíl 4. hraničářského pluku z Jilemnice pod vedením majora Zdenka Líkaře a npor. Otty Spanilého, jakožto oficiálních zástupců československé vojenské správy. Po nezbytných úvodních formalitách začala být uskutečňována další opatření. Byla rozpuštěna německá policie a odvysílána výzva k okamžitému odevzdání všech zbraní do budovy radnice. Zajištěna byla i pošta a železniční stanice. Svého úřadu se ujal Revoluční okresní národní výbor v čele s Augustinem Kubátem, který vznikl ihned po jednání v Horní Branné (…).

Oblast Krkonoš a Podkrkonoší osvobodily v rámci tzv. Pražské operace jednotky 31. a 21. armády, náležejících do sestavy levého křídla 1. ukrajinského frontu. Dne 9. května divize těchto dvou armád na několika místech překročily současně československou státní hranici. Na území náležejícím k okresu Vrchlabí vstoupila sovětská vojska v pozdních večerních hodinách 9. května, kdy 285. dombrovská střelecká divize překročila hřeben hor v oblasti Špindlerovského sedla a začala sestupovat do Špindlerova Mlýna. Po silnici podél Labe dorazilo čelo kolony krátce před půlnocí do Vrchlabí. Na náměstí byly sovětské oddíly již očekávány představiteli vojenské a civilní správy v čele s npor. Spanilým a dr. Stanislavem Hlaváčem. Vítána byla i několika málo českými lidmi. Po seznámení se se stavem ve městě a s vojenskou situací v okrese byl štáb sovětských velitelů odvezen do Jilemnice. Zde se setkal s velením sovětských oddílů, které v dopoledních hodinách 9. května prošly Novosvětský průsmyk a přes Harrachov postupovaly podél horního toku Jizery na Jilemnici (…).

Většina ruských jednotek, které v následujících třech dnech překročily hřebeny Krkonoš, vrchlabským okresem pouze projížděla. Obdobně tomu bylo i s druhým proudem ruských vojsk, který se bezprostředně účastnil osvobozování okresu. Procházel v průběhu 10. května jeho střední částí přes obce Chotěvice a Dolní Olešnice na své cestě z Trutnova do vnitrozemí. Hlavním osvobozovacím dnem se stal 10. květen, kdy sovětští vojáci zajeli krátkodobě do obcí, které ležely mimo hlavní trasy jejich postupu. Vrchlabí v tento den navštívil generál Novosilsky, který se rovněž zúčastnil s dalšími důstojníky oficiálního přijetí a oslav osvobození dne 12. května ve vrchlabském zámku.

Gabriela Horáková
Úryvky z diplomové práce „Vrchlabsko 1945–1960“
Přírodovědecko-filozofická fakulta, Slezská univerzita Opava (květen 2001)
Foto: Muzeum Krkonoš Správa KRNAP