Petr Jindřich: Když cokoli řeším, mám jasnou představu o výsledku

Na pozici ředitele základní školy na náměstí Míru bylo vyhlášeno výběrové řízení. Půjdete opět do toho?
Vyhlášení výběrového řízení pro mě není nic překvapivého. Odvolání, konkurz a opětovné jmenování do této funkce jsem již absolvoval v roce 2012 a totéž následně v roce 2018. Vždy jsem svou pozici úspěšně obhájil. Z mého pohledu je pro mě toto funkční období 2018 až 2024 nejúspěšnější a nejplodnější. Obrovské množství práce je hotovo, ale hodně toho ještě zbývá dotáhnout. Proto na vaši otázku, zda půjdu opět do toho, odpovídám ano. Pro toto rozhodnutí je pro mě naprosto zásadní ještě jedna věc. Musíte vědět, že vaši zaměstnanci stojí za vámi, důvěřují vám a společně tvoříte kruh bezpečí, ve kterém je jim dobře.

S jakými představami a nápady se budete ucházet o své další funkční období?
Představy a nápady se v mé mysli rodí neustále. Když cokoli řeším, mám jasnou představu o výsledku. Při řešení problému potřebujete tvůrčí nápad a kreativitu pro přizpůsobení se novým situacím. Bez představivosti nic nenaplánujete. Chcete-li dosáhnout nějakých cílů, musíte si je představit, a pokud to umíte, máte téměř splněno. Jednou z cest a z klíčů k budování dobré školy je naslouchat okolí a umět vyhodnotit potenciál a proveditelnost toho, co k vám přichází. Obklopovat se schopnými lidmi a posilovat jejich motivaci a vlastní iniciativu. Již od začátku, co jsem na náměstí Míru, mám svoje představy vtěleny do jasné vize a nápady do svých snů. Aby vize nezůstala jen na papíře, pak musí být sdílená. Cíleně a dlouhodobě musíte pracovat na týmu kolem sebe. Je to nekončící každodenní práce i zábava. Svět se mění a s ním i vzdělávání.

Jak byste tyto změny charakterizoval?
Změna je život. Nositelem změny ve vzdělávání je především učitel. Klíčem k úspěchu a zvládání změn, jak je patrno i z předchozí otázky, je pro mě spokojený, angažovaný a vnitřně motivovaný zaměstnanec. Tím vším se prolíná naše společné krédo „Nejlepší věci děláme dohromady“. Toto platí pro všechny oblasti života školy, včetně budování odpovídajícího zázemí. Snad jeden příklad za všechny. Když jsem v roce 2016 před podáním naší první žádosti o dotaci IROP (integrovaný regionální operační program) představil panu starostovi Janu Sobotkovi 3D návrhy osmi nových učeben, řekl mi: „To by se mi líbilo.“ Spolu jsme mluvili o deseti milionech. Se svojí představou jsem následně seznámil všechny učitele a ti ji přijali velmi pozitivně a ihned se ujali iniciativy pro výběr pomůcek a vybavení do zmíněných odborných učeben. Velký objem práce pro ně představovala i samotná realizace projektu. Dostali jsme se na téměř čtrnáct milionů korun včetně zajištění bezbariérovosti.Jedna věc je pro mě naprosto jasná – pokud svůj sen sníte sám, pak je to sen. Pokud své sny sníte společně, pak je to realita.

Které projekty se vám podařilo během končícího šestiletého období úspěšně realizovat?
Podařilo se toho hodně a vskutku velmi úspěšně. Díky našemu aktivnímu přístupu jsme za období od roku 2018 realizovali projekty za více než 31 milionů korun. Z toho 20 milionů korun šlo z programů IROP a zbytek, 11 milionů, z podaných žádostí o dotace na takzvané „měkké projekty“.

Zkusme některé projekty představit blíže. Nejprve ty z IROP.
Dobře. Jedním z největších našich projektů z IROP byl projekt „Modernizace odborných učeben, venkovní zeleně a zajištění bezbariérovosti v ZŠ Vrchlabí, škole současných i budoucích olympioniků“. Výše částky schválené podpory činila téměř 14 milionů korun. Již z názvu je patrné, v čem projekt spočíval. Modernizace osmi odborných učeben, tří kabinetů, zajištění bezbariérovosti dvou budov za téměř čtyři miliony, úprava venkovní zeleně a vše další potřebné k zamýšlené modernizaci školy. Musím přiznat, že se jedná o nejobtížnější projekt, který jsem kdy realizoval. Od samotné přípravy přes projekt a stavební povolení na bezbariérovost až po samotnou realizaci. Je to nekonečný příběh, který začal v roce 2016 a uzavřen bude v roce 2025 posledním rokem udržitelnosti projektu. K dalším úspěšně realizovaným dotačním projektům z IROP patřily projekty „Modernizace a vybavení učebny přírodopisu a učebny školních dílen ZŠ Vrchlabí“, dále pak „Modernizace a vybavení učebny přírodních věd a polytechniky včetně edukativního a odpočinkového prostoru“ a např. „Dovybavení odborných učeben pomůckami“. Celkem byly tyto tři zmíněné projekty zhruba za čtyři a půl milionu a byly realizovány z IROP MAS Krkonoše (Místní akční skupina Krkonoše). Ukončeny budou až úspěšným absolvováním jejich udržitelnosti v roce 2028.

Celé to zní hezky, ale připouštěl jste si někdy možnost, že by to nedopadlo a žádnou dotaci byste nezískal?
Při podávání prvních dotačních žádostí jsem si samozřejmě takovou otázku pokládal. Pro vysvětlení: vytvoříte projektový záměr, požádáte o dotaci, a když ji řídicí orgán schválí, tak ji realizujete a platíte výdaje „ze svého“. Když máte hotovo, podáte ZORku (zprávu o realizaci) a ŽOPku (žádost o platbu). Jste-li úspěšní, následuje pokyn k platbě od poskytovatele dotace a máte téměř vyhráno. Na realizaci projektů jsem si zpravidla bral finanční půjčku od zřizovatele a po poskytnutí dotace jsem peníze vracel. Realizovat dotační projekty zejména z IROP představuje vždy velkou výzvu spojenou s mnoha riziky. Hned při ukončení zmíněného projektu nám za chyby při výběrovém řízení i přes naše námitky nevyplatilo ministerstvo pro místní rozvoj část požadované dotace ve výši téměř 400 tisíc korun. Ve finále po náročných jednáních s právníky a s firmou, která pro nás výběrové řízení zajišťovala, to vyřešila jedna předžalobní výzva. Tím největším rizikem proto není samotná realizace projektu, ale to, jak dostat naše proinvestované finance po proběhlé realizaci projektů od řídicího orgánu (v tomto případě MMR) zpět a po dobu udržitelnosti plnit všechny podmínky dotačních výzev, abychom nemuseli již jednou získané peníze vracet. Toto riziko pomine u každého projektu až po uplynutí jeho doby udržitelnosti a ta trvá zpravidla pět let od ukončení projektu. To, k čemu se při podání žádosti o získání zmíněných dotací zavážete ve studii proveditelnosti, pak musíte i po dobu udržitelnosti projektu plnit a každý rok o tom podávat zprávu. Některé udržitelnosti zmíněných projektů nám končí až v roce 2028.

Hovořil jste i o takzvaných měkkých projektech. O co v nich šlo?
Mezi největší patřily a stále patří projekty financované z Operačních programů MŠMT, jsou to takzvané Šablony ke zlepšení kvality výuky, kde výše přidělené dotace byla kolem pěti milionů korun. Zde financujete například vzdělávání pedagogů, inovativní vzdělávání dětí, sdílení zkušeností, školního speciálního pedagoga, školního psychologa, školního asistenta, nově nyní sociálního pedagoga a tak dále. Z financí získaných z dotačního programu Města Vrchlabí zaměřeného na podporu a rozvoj školství ve Vrchlabí jsme podpořili například dramatickou výchovu, ve větší míře pak environmentální vzdělávání a zejména pak přípravu žáků sportovních tříd na opakující se olympiády dětí a mládeže. Finanční podpora získaná z tohoto programu se již blíží jednomu milionu korun. Dále sem patřily a stále patří projekty zaměřené na přeshraniční spolupráci škol, na které jsme získali finance z fondu mikroprojektů Glacensis. Zde šlo zpravidla o přátelská sportovně zaměřená setkávání našich a polských dětí, obohacená o výměnu a předání zkušeností našich a polských pedagogů v práci s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.Nemohu opomenout projekty realizované na podporu aktivit v oblasti primární prevence rizikového chování a podpory duševního zdraví žáků. Pomáhají nám posílit v jednotlivých třídních kolektivech pozitivní atmosféru, spolupráci, zdravý rozvoj žáků a to, co je pro mě naprosto zásadní, a tím je bezpečné prostředí pro všechny.

Které projekty ve vztahu k modernizaci i kvalitě vzdělávání jsou nyní v chodu a budou dokončeny například letos nebo v příštím roce?
V chodu je stále jeden ze zmíněných dotačních projektů MŠMT Šablony pro ZŠ na zlepšení kvality výuky, kde nám zbývá dočerpat dotaci ve výši tři miliony korun s dokončením v příštím roce. V únoru jsme podali dotační žádost na téměř 700 tisíc korun do fondu mikroprojektů Glacensis na projekt „Sport a přátelství“, který začneme ještě letos realizovat a ukončíme příští rok opět za účasti žáků z polských Kowar. Na konci února jsme předložili na Místní akční skupinu Krkonoše náš projektový záměr na rekonstrukci a modernizaci čtyř učeben na multimediální a polytechnické učebny. Předpokládám kladné hodnocení záměru, které bude součástí naší žádosti o dotaci IROP ve výši kolem dvou a půl milionu korun. Samotné zahájení realizace projektu předpokládám ještě v letošním roce.

Jako rodič dítěte školou povinného taktéž vím, že se něco bude dít s Vločkou.
Ano, je to tak. V současné době je v chodu jedna z největších investičních akcí v naší škole, kterou tentokrát neadministrujeme my jako škola, ale náš zřizovatel, tedy Město Vrchlabí. Město získalo dotaci 42 milionů korun na rekonstrukci „Bílé vločky“, kde máme v současné době jídelnu a první třídy. Rekonstrukce v sobě mimo jiné zahrnuje snížení energetické náročnosti objektu, zajištění bezbariérovosti a vestavbu tříd školní družiny včetně multifunkční učebny. První etapu náročné rekonstrukce této budovy provedl zřizovatel již v roce 2005 v rozsahu zhruba třiceti tří milionů korun. Tou jsme získali novou školní jídelnu a třídy prvního stupně. Samotné zahájení stavebních prací druhé etapy rekonstrukce předpokládáme již v květnu. Provoz školy to zasáhne velkou měrou. O hlavních prázdninách nebude v provozu školní jídelna, která jinak vaří po celé léto. Děti z prvních tříd přemístíme v červnu do jiných prostor, tak aby paní učitelky s nimi v klidu dokončili první třídu. V tuto chvíli předpokládáme, že se děti do svých tříd vrátí hned začátkem září. Když jsem mluvil o svých představách a o snech, tak toto je jeden z nich. Je to pro mě i zářný příklad toho, kdy zřizovatel a jeho škola ty nejlepší věci dělají dohromady.

Když se ohlédnete zpět do doby, kdy jste se stal ředitelem školy, a porovnáte to se současností, co všechno se zde změnilo? Jak se změnily samotné děti?
Řekl bych to asi takto: svět se změnil a s tím i požadavky na vzdělávání. Děti zůstávají dětmi, samotné se zase tolik nezměnily. Doba, která jde velmi rychle kupředu, mění společnost jako takovou. Mění se prostředí, ve kterém vyrůstají. Trh práce již ne vždy klade tak velký důraz na samotné množství vědomostí. Do popředí se ve vzdělávání dětí dostávají klíčové kompetence a pojmy, jako je čtenářská, matematická, jazyková, přírodovědná či jiná gramotnost, jednodušeji řečeno umět si poradit ve svém oboru, uplatnit se v moderním světě, být připraven pro život. Učitel již není jen hlavním nositelem vědomostí, jeho role bude spíše průvodcovská či aktivizující. Mění se možnosti a prostředky, díky kterým děti poznávají svět, jako například mobily, internet, sociální sítě, umělá inteligence, nové způsoby komunikace nejen mezi vrstevníky. To vše ovlivňuje a výrazně zasahuje do jejich způsobu života, do jejich sociálních vazeb, chování, morálky a hodnot. Svět dětí je vystaven narůstajícímu tlaku, se kterým si pak někteří nemusí vědět rady. Škola pomáhá dětem orientovat se v životě. Ukazuje se, že bude stále více potřeba pomoc odborníků v oblasti psychologické i sociální. V těchto oblastech máme již velmi dobré zkušenosti včetně kompletně obsazeného poradenského týmu, složeného z výchovného poradce, školního speciálního pedagoga, preventisty rizikových projevů chování, kariérového poradce a nově i sociálního pedagoga. To nebývá na školách běžné. Na této cestě je nezbytná a nezastupitelná také spolupráce školy s rodinou, která se nám velmi daří. Kdybych měl popsat, jak se v naší škole změnila kvalita vzdělávání, bylo by to na samostatný článek, čitelné je to i z popisu realizovaných projektů. V rámci naší trvalé snahy o zvyšování kvality vzdělávání je i nadále naší prioritou udržení a rozvoj tělesného zdraví žáků a sportovních tříd. I tady najdeme změnu našeho přístupu k výuce tělesné výchovy, zejména pak ve sportovních třídách. Hodiny tělesné výchovy jsou zde zaměřeny především na všestrannou sportovní přípravu. Spektrum sportů žáků je široké, specializaci se pak věnují sportovní oddíly a kluby. Samostatnou kapitolou by byla i změna financování škol. Počet žáků již není jediným hlediskem pro množství finančních prostředků získaných školou. Na tomto poli jsou mé představy a nápady jasné – čím víc finančních toků najdete a umíte je otevřít a použít, tím lépe. Kdosi řekl: „Když najdeš zlatý důl, doluj zlato.“ Tím zlatem nemyslím jen finance, ale hlavně lidi kolem vás.

Hned v úvodu jste zmínil, že „jdete do toho“, tedy že se budete ucházet o další funkční období. S jakými nápady, představami a očekáváními do něj chcete vkročit?
O mnohém jsem se již zmínil. Základní otázka, kterou si vždy kladu, je „Jaký bude další krok?“. V tuto chvíli máme před sebou náročnou a rozsáhlou evaluaci školy. Ve spolupráci s firmou AISIS jsme úspěšně ukončili první fázi, a tím byl zejména leadership včetně procesu koučování pro vedení školy. To vše za velké finanční podpory Nadačního fondu ŠKODA EDU. Nyní vstupujeme do další fáze projektu ŠKODA EDU, konkrétně do programu Sborovna. Prvním krokem této fáze je realizace rozsáhlé evaluace školy, jejímž cílem je pojmenovat současný stav, ve kterém je naše škola dnes, a to v oblastech Klima ve škole, Průběh výuky, Vedení a Učitelé. Následně identifikujeme příležitosti k rozvoji, kde chceme být za rok či několik let. Samotná evaluace proběhne na základě ověřitelných reálných dat s jejich následnou implementací do naší strategie rozvoje celé Sborovny. Ještě do konce tohoto kalendářního roku pak navážeme rozvojovým programem pro celou sborovnu, který doladí schopnosti našeho týmu včetně jeho vnitřní motivace. S takovým týmem pak dokážete cokoli a nemusíte se obávat cesty změny či orientace v dosud neznámém prostředí. Taková jsou má očekávání.

A čím bychom mohli tento rozhovor ukončit? Chtěl byste něco říci na závěr?
Za prvé bych rád řekl, že jsem velice hrdý na to, jak je naše škola vnímána širokou veřejností. A za druhé bych chtěl poděkovat svým zaměstnancům. Kdosi řekl, že milovat se naučíte tím, že budete milovat. Já bych k tomu dodal, že pracovat se naučíte tím, že budete pracovat, ale musíte dělat správné věci. Říkám to i svým žákům, důležité je, co děláte a s kým to děláte. A jsem si vědom toho, že to platí pro celý tým a pro ředitele dvojnásob. Je to klíčem k dosaženým úspěchům na cestě ke kvalitní škole. A za ně patří velký dík všem mým zaměstnancům.

Jiří Štefek
jiri@vrchlabinky.cz