Pět století byl pohřbený v zemi, teď do něj nadšenci vrací život

Seriál osmi akcí začne v sobotu 14. května. Postupně hrad ožije středověkými akcemi, šermířskými turnaji, řemeslnými trhy, ale také dětským dnem, koncerty a festivaly. „Dosud jsme pořádali jen Otvírání sezóny a Vízmburské slavnosti. S kapelou Benjaming´s Clan jsme se dohodli na konci prázdnin na uspořádání menšího hudebního festivalu. K tomu se pak přidaly další nápady, aby se lidé mohli na hradě zastavit, prohlédnout si ho, odpočinout si a pobavit se,“ říká kastelán hradu Lukáš Králík.

Příběh Vízmburku začal ve 13. století. Tehdy ho postavil královský podkomoří pan Tas z rodu erbu třmene. Raně gotický hrad měl samostatnou kapli, honosně vyzdobený palác a další okázalé prvky. Na první pohled se podobal královským hradům. Nebylo divu, majitel patřil mezi významné osoby. Ke zničení hradu došlo v roce 1447, kdy Vízmburk koupili Slezané. Snažili se tak zabránit potomkům ortodoxních husitů v drancování katolických měst ve Slezsku. Hrad zapálili, podkopaná věž spadla do nádvoří, suť zasypala hrad a vytvořila kopec.

Dlouhá staletí nebylo mezi Havlovicemi a Červeným Kostelcem nic k vidění. Když v sedmdesátých letech začali kopec prohrabávat archeologové, byli zaskočeni. Očekávali jen základy ztraceného hradu, našli ale něco jiného. Zdi na úrovni druhého podlaží a několik velmi zajímavých architektonických prvků. K nádvoří bylo nutné se prokopat ještě o sedm metrů níž. Objev profesora Antonína Hejny se stal tehdy jednou z nejslavnějších událostí.

Nakonec se povedlo vykopat celý hrad. Vízmburk je od té doby označován jako Východočeské Pompeje. V polovině osmdesátých let ale práce ustaly. Naplno se do jeho záchrany pustili až členové občanského Sdružení pro Vízmburk v roce 2008. Sestavili plán, jak hrad zachránit. Hrozilo totiž, že se zdi z bílého pískovce zbortí. Postupně se jim daří shánět peníze na opravy, obnovují jednotlivé části hradu. Například dobové zdi před zkázonosným deštěm kryje střecha. „Aktuálně je zastřešený celý hrad a kompletní hradní jádro je zrekonstruované do podoby, v jaké bylo archeology nalezeno,“ uvádí kastelán Lukáš Králík.

Vízmburk coby raně gotická zřícenina nemá díky své velikosti a komplexnosti ve střední Evropě obdoby. Jak se pozvolna daří rekonstrukce hradu, začínají mu přibývat návštěvníci. Mohou například do hodovní místnosti a do mučírny. Pozornost přitahuje druhá hradní brána s dochovanou takzvanou Vlčí jámou. Vznikly také vnitřní expozice. „V jedné místnosti je ukázka života ve středověku, v další sbírka dochovaných kovových, kostěných a keramických nálezů. Nechybí model hradu před zřícením v poměru jedna ku stu a videoprezentace. Určitě máme turistům co nabídnout,“ upozorňuje kastelán.

Hrad je přístupný pro pěší i cyklisty. Například po červené turistické stezce, která vede mezi Havlovicemi a Červeným Kostelcem a je známá jak Cesta Boženy Němcové. V květnu a říjnu je Vízmburk otevřený o víkendech (vždy od 10 do 18 hodin) a od června do září každý den (od 10 do 18 hodin).

Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Foto: archiv Hradu Vízmburk