Pedagog Zdeněk Heteš: Nikdy nesdílej to, co by ses styděl ukázat babičce

Lze v dnešní online době vůbec fungovat na internetu a sociálních sítích bez obav?
Samozřejmě, že ano. Dokud nám vir nezašifruje všechna data v počítači, nebo naše ratolest nenarazí na tzv. predátora. Pak už to bez obav nejde.

Jak pomáháte žákům zorientovat se v tomto světě?
Od čtvrté třídy mají děti na naší škole informatiku. Od první chvíle je učíme, vysvětlujeme a diskutujeme s nimi o bezpečí na internetu. Pořádáme besedy, zveme odborníky.

Zapojujete i rodiče? Co mohou udělat pro bezpečí svého dítěte na internetu?
Každoročně pořádáme besedy pro rodiče. Bohužel, ze strany rodičů je o povídání na téma bezpečný internet jen minimální zájem. Přitom jsou to právě oni, kdo by měl mít přehled jak na to. Je běžné že ratolestem nakoupí tablety a telefony, připojí je na internet a tím to pro ně končí. A to je špatně. Se svými dětmi se musí bavit o tom, co dělají na internetu, sledovat s kým komunikují, či jaké sociální sítě děti používají. To by panečku koukali, kdyby viděli, jak jejich dítko trdluje na Tik Toku.

Říkal jsi, že si na hodiny do školy zvete i experty...
Je běžná praxe, že máme ve škole besedy, workshopy, které vedou experti a odborníci. Je dobré, když slyší o této tématice od někoho jiného než jen od nás. Je potřeba, aby žáci ze všech stran slyšeli moudra o heslech, chování na sociálních sítích, krádeži identity… Nejvíc to ale vezmou od někoho, kdo mluví „řečí jejich kmene“. Například se nám do školy podařilo sehnat pořad, ve kterém byl pan Kožíšek ze Seznam.cz a především zpěvák Ben Cristovao. Ten, když do sálu plného puberťáků vysolí „tý kámo, nikdy neodpovídej na úchylácký zprávy jinak se z toho…“, tak to berou jinak.

Co je první past, do které se mladí lidé nebo děti nejčastěji chytí, pokud jde o informační technologie a pohyb na internetu obecně?
Hmmm, návnad a pastí je hodně moc. Tak třeba: Jakmile po chvilce brouzdání na internetu nebo hraní hry v telefonu vyskočí na „online nováčka“ reklama, která tutově a zaručeně slibuje výhru tabletu. Na to určitě neklikat! Předně, zadarmo nikdy nikdo nic nedá, a často se pod takovou reklamou skrývají zavirované stránky.

Rad pro bezpečné používání internetu a sociálních sítí je spousta. Jaké jsou podle tebe ty nejzásadnější?
Pravidlo „Babička“, tj. nikdy nesdílej to, co by ses styděl ukázat babičce. Používej víc hesel, pokud možno složitých na uhodnutí. Nepřidávej si mezi virtuální přátele ty, které neznáš, jen proto, že mají atraktivní profil a dobře vypadají. Nic o nich nevíš. Nastav si ochranu soukromí na svém profilu, každý o tobě nemusí hned vědět úplně všechno. Nelez na pochybné stránky, nestahuj každou pitominu. Používej antivirový program. Než něco nasdílíš, ověř si pravdivost. Snažíme se těmito radami masírovat žáky při hodinách informatiky, ale z praxe víme, že se to stejně občas míjí účinkem a končí pláčem.

Jezdíš po různých školeních jako účastník i jako lektor, jakou máš zkušenost s osvětou v Česku?
Díky filmu V síti je to značně lepší. Je spousta skvělých konferencí, nadací, webů sociálních skupin a odborníků, co stojí za pozornost. Problém je ten, že na semináře a konference jezdí většinou lidi, co se o tématiku zajímají a rozumí jí. To je dobře. Jenomže běžný uživatel, který by to potřeboval nejvíc, si řekne: „Bóže, k čemu mi to bude, vždyť s tím fejsbůkem umím.“ Až ale jednou někomu naletí, nebo bude mít ztracena všechna data v počítači, to už bude pozdě. Ono by se mělo začít už doma v rodinách. Každé dítě ví, když přechází silnici, že se má rozhlédnout. Že si nemá brát bonbon od cizího člověka. To mu rodiče od mala vštěpují do hlavy. Ale do džungle internetu je většinou rodiče pustí a nechají je tam bez dozoru. Bez pomoci. „Vždyť přece, když kouká do tabletu, je ten náš kluk tak hodný.” Když jsem pořádal besedu u nás ve škole o Bezpečí na internetu, dorazilo pouze dvanáct lidí, z toho čtyři kolegové a dva rodiče.

Jak na tebe zapůsobil film V síti, který upozornil na téma zneužívání dění na internetu?
Je super, že takový film vůbec vznikl. A ještě neuvěřitelnější, že něco takového proniklo na titulní stránky novin, mluví se o něm v televizi i rozhlasu. Autoři původně ani nepočítali, že se pustí do celovečerního dokumentu, ale během natáčení původně zamýšleného klipu zjistili, jak silné to je téma a jak neuvěřitelně nebezpečný internet může být. Navíc celý projekt V síti má daleko širší dosah. Od několika verzí filmu, webu, přes didaktické materiály pro učitele až po živé přednášky. Takže ano, je to pecka a opravdu to není zkreslená realita.

Je možnost, jak zjistit, kdo je na druhé straně chatu?
Pokud je na druhé straně zkušený agresor, tak máš malou šanci to doopravdy zjistit. Vezmi si, že to je člověk, který má rozjetých stovky konverzací, který má natrénovanou komunikaci, psychologii, umí s photoshopem. Jedině živý videorozhovor. I to ale může skrývat záludnosti.

Za svou učitelskou praxi setkal ses ve škole s případy kyberšikany, kterou jste museli řešit?
Výzkum z loňského roku ukázal, že přes 40 procent (!) dětí ve věku 7 až 18 let se potkalo s nějakou formou kybernetické agrese. Trutnovské školy nejsou výjimkou a řeší se to i ve spolupráci s policií. Poměrně často se jedná o sexting, tzn. Zveřejňování a rozesílání zpráv a fotografií se sexuálním obsahem. Dítě vezme telefon, vyfotí se v „lechtivé“ situaci a z legrace to pošle. Nedomyslí, že fotografie může začít kolovat po internetu. Další častý průšvih je krádež identity. Nikoho nenapadne, jaké nepříjemnosti můžou nastat, když prozradím heslo nebo se neodhlásím od počítače. Nedávno mi přišla z jednoho „nabouraného“ emailového účtu zpráva, kde mi jeden žák sděloval: „Jste pěknej vůl“. Nedalo moc práce zjistit, kdo za tím stál. Byla to pomsta kamaráda. Bral jsem to ale z té lepší stránky, stále mi vykal, takže nějakou autoritu ještě mám.

V Trutnově pořádáš akci Den offline. Ten proběhne příští rok 2. dubna. Co od něj můžeme očekávat?
Ročník 2021 bude mít grády. Mám pocit, že digitální detox budeme potřebovat opravdu hodně. S kolegou Fišerem ze ZŠ Komenského jsme před lety vynalezli Den Offline, 24 hodin bez telefonu, internetu, počítače... bez technologií. Ne každý to dokáže. Při prvním ročníku jsme si uvědomili, že naše děti vyrůstají od malička s technologiemi v ruce a pokud se mají domluvit třeba na tom, že půjdou do kina, bez messengerů a whatsappů, je to pro ně neřešitelný problém. Fakt. Ročník 2021 chceme trošičku zviditelnit nejen ve školách, ale i na veřejnosti a udělat interaktivní offline výstavu i offline koncert. Každý rok se k nám přidává stále více škol z celé republiky. Je to bezva.

Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek