Mapa republiky v Krkonoších odtála 6. června, zhruba o měsíc dříve než loni
13. června 2024
"Letos sněhové pole odtálo velmi brzy, jde o třetí nejrychlejší odtátí za více než 20 let měření," řekl Drahný.
Dříve než letos Mapa republiky odtála jen v roce 2018 a 2017, a to 28. května a 4. června. Podle Drahného může být důvodem časnějšího odtání sněhového pole specifický průběh uplynulé zimy, která byla plná výkyvů, a také naměřené maximum sněhu na Mapě republiky patřilo k nejnižším za poslední roky. Letošní naměřené maximum sněhu na Mapě republiky bylo z 19. března, a to osm metrů.
Nejvíce sněhu tam Správa KRNAP zaznamenala v zimě 1999/2000, kdy tam bylo 15,7 metru sněhu. Naopak nejméně ho bylo na mapě naměřeno v sezoně 2013/2014, a to 5,4 metru. Tehdy roztál 10. června.
Sněhové pole připomínající prvorepublikové Československo s Podkarpatskou Rusí odtává od východu na západ, až nakonec zůstávají "střední Čechy", v místě takzvané nivační deprese.
Podrobné měření v lokalitě dělají správci národního parku za pomoci moderních technologií od konce 90. let, poslední dobou s pomocí dronů. Cílem výzkumu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima v závětrné oblasti Studniční hory.
Sněhové pole Mapa republiky se každoročně na jaře rýsuje nad Modrým dolem v nadmořské výšce 1420 až 1455 metrů. Přestože je na jižním svahu, tak tam sníh v takovém rozsahu zůstává nejdéle v celém Česku. Důvodem je modelace terénu a větrné proudy anemo-orografického (větro-horopisného, pozn. red.) systému Bílého Labe, které na jižním svahu Studniční hory pravidelně ukládají obrovská množství sněhu. Sněhová vrstva pak dosahuje mnohametrové výšky. Mocnost sněhu tak nemusí odrážet charakter zimy z hlediska sněhové pokrývky v Krkonoších.
Mapa republiky leží v klidovém území, dříve první zóně národního parku, pěšky se k ní proto návštěvník hor nedostane. Dobře viditelné je ale od Chalupy na Rozcestí nebo z cesty mezi Výrovkou a Památníkem obětem hor.
(ČTK)
Ilustrační foto: archiv Správy KRNAP