Krakonošovy zahrádky opět podpoří biodiverzitu na Vrchlabsku a Jilemnicku

O příspěvek z grantového programu může požádat právnická osoba se sídlem v České republice, jejíž hlavní činnost nespočívá v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti. „Města, obce, spolky, nadace, příspěvkové organizace, školy, církve nebo ústavy – ti všichni mohou mít skvělý nápad, jak přispět k rozvoji biodiverzity v uvedených regionech,“ říká Ladislav Kučera, ředitel NFŠA. „Jde o podporu takových prvků, jako jsou například kvetoucí záhony, včelíny, hmyzí domky, broukoviště, ještěrkoviště, ale také sběr dešťové vody, výsadbu původních odrůd, budování biotopových jezírek, mokřadů, meandrů nebo tůní,“ upřesňuje. Další kolo „Krakonošových zahrádek“ navazuje na výsledky letošního průzkumu veřejného mínění „NFŠA Průzkumník“, ve kterém respondenti vyjádřili přání větší starosti o přírodu v regionech.

Podpořené projekty se budou realizovat na jaře 2024. V prvním kole výzvy uspěly například projekty zaměřující se na návrat kriticky ohrožených druhů do krajiny. Vzorovým příkladem z minulého kola Krakonošových zahrádek je vybudování nových tůní v lokalitách přírodní památky Dymokurské louky a obce Vlčí Pole na Mladoboleslavsku, které realizoval Český svazu ochránců přírody Klenice (ZO ČSOP Klenice). Letos v březnu se tak i díky grantové podpoře NFŠA podařilo vybudovat prvních sedm tůní na Dymokursko-Bahenských loukách, které má ZO ČSOP Klenice dlouhodobě v péči. O vybudování tůní je požádali pracovníci Odboru životního prostředí Středočeského kraje. Dalších šest tůní potom ochránci přírody vybudovali na soukromém pozemku ve Vlčím Poli u Dolního Bousova. Tůně tady vznikly na
podmáčené půdě, kde se v minulosti pravděpodobně mohl nacházet rybník. V těchto místech nyní ochranáři zaznamenali vzácné obojživelníky – rosničku, kuňku, ropuchu, čolka obecného a skokana štíhlého i hnědého.

Zmíněné nově vybudované tůně tedy hned od začátku naplňují svou předpokládanou funkci a ukazují smysluplnost výzvy „Krakonošovy zahrádky“. Ochrana přírody a biodiverzity je ostatně jedním ze stavebních kamenů aktivit NFŠA. „Klíčovým cílem Krakonošových zahrádek je snaha o zvýšení zájmu obyvatel o prostředí, v němž žijí, a jejich aktivní zapojení do péče o něj,“ shrnuje ředitel NFŠA Ladislav Kučera a dodává: „V neposlední řadě je program skvělým příkladem dialogu mezi NFŠA a odbornými partnery. Garantem je Správa Krkonošského národního parku (KRNAP), děkujeme také za partnerství CHKO Kokořínsko a CHKO Orlické hory a také Volkswagen Financial Services.“

(TZ, Nadační fond ŠKODA AUTO)