Klášter v Broumově v červenci a v srpnu vystaví kopii Ďáblovy bible
29. června 2022
Lidé budou moci Ďáblovu bibli v klášteře vidět při speciálních prohlídkách třikrát denně vždy od 10:00, 13:00 a 16:00. "Prohlídka s výkladem bude trvat asi 25 minut. Průvodce návštěvníkům ukáže více listů knihy," řekla Ostradecká. Kopii uvidí i účastníci klasické prohlídky kláštera, která zahrnuje také prohlídku knihovny. Nedostanou ale ke knize zvláštní výklad.
Lidé se již podle mluvčí na možnost vidět kopii Codexu gigas ptají. Pokud by chtěli mít jistotu prohlídky v daném čase, mohou si termín rezervovat mailem či telefonicky.
Codex gigas váží 75 kilogramů, je svázán v dřevěných deskách potažených kůží a opatřených kováním. Na výšku má kniha téměř jeden metr, široká je půl metru a silná 22 centimetrů. Název Ďáblova bible získal rukopis díky postavě čerta vyobrazené na jedné z jeho stránek. K obrázku se váže legenda, podle které ďábel pomohl neobyčejně rozsáhlý text sepsat mnichovi za jedinou noc.
Rukopis vznikl na počátku 13. století v benediktinském klášteře v Podlažicích u Chrudimi. V letech 1477 až 1593 byla bible uložena v broumovském klášteře. O rok později byla převezena do Prahy, kde ji později ukořistila švédská vojska.
Ve středověku byla kniha přirovnávána k sedmi divům světa. Do knihy je latinsky vepsán text nejen celé bible, ale i Kosmova kronika česká, zaklínadla, řada různých traktátů a menších spisů, kalendář s nekrology, seznam podlažického bratrstva, spisy o aritmetice a různé dobové záznamy.
Když byl v roce 2007 v České republice originál Codexu gigas, tak se podařilo vytvořit kopie listů. Švédská vláda ale dovolila okopírovat ze zhruba 620 stran asi jen jednu třetinu. V kopii je proto většina stran bílých.
Benediktinský klášter v Broumově vznikl ve 14. století. Barokní podoba z 18. století je dílem Kiliána Ignáze Dienzenhofera. V roce 2015 prošla velká část kláštera rozsáhlou rekonstrukcí za téměř čtvrt miliardy korun. Při běžných prohlídkách návštěvníci mohou projít klášterním kostelem, navštíví dochovanou knihovnu či klášterní refektář s kopií Turínského plátna.
(ČTK)
Foto: kudyznudy.cz