Kdo to nezažil, nemůže si to představit, říká voják o covidovém oddělení

Na první pohled je od běžného nemocničního personálu nepoznáte. Také chodí v bílém nebo ve speciálních ochranných oblecích. „To byla první věc, kterou nás tu sestřičky naučily. Jak se správně a bezpečně obléknout nebo svléknout, a jak dodržovat bezpečnostní opatření,“ říká rotný Dominik Gondek.

Společně s dalšími jedenácti vojáky ze 143. zásobovacího praporu z Lipníku nad Bečvou pomáhá všude tam, kde je potřeba sanitářská práce. „Jsme pomocný personál, takže neděláme specifické zdravotnické úkoly. Například ráno začínáme ranní hygienou u pacientů, pomáháme s převlékáním postelí nebo roznosem snídaní,“ uvádí rotný Gondek.

Pomoc vojáků oceňují zejména zdravotní sestry. „Když se pacient nemůže pohnout, jsme rády, že tu vojáky máme. Jsou silní, šikovní, vstřícní, moc si je tu chválíme,“ hlásí svorně ze sesterny.

„Nevadí nám náročná fyzická práce. Jsme tu od toho. Když je potřeba, tak pacienta otočíme, zvedneme, posadíme nebo třeba pomůžeme připravit k převozu na jiné oddělení,“ vysvětluje rotný Gondek.

Za „normálních časů“ je velitelem družstva, řídí čtyřčlenný logistický tým. Také v Trutnově velí. Z dvanácti vojáků, kteří sem přijeli v pondělí 18. ledna, nastoupil hned druhý den do dvanáctihodinové směny jako první. „Chtěl jsem to tady vše poznat co nejdřív osobně a nespoléhat na informace z druhé ruky,“ přiznává.

Náročné práce se nebál. Přihlásil se dobrovolně. „Maminka slouží na covidovém oddělení v nemocnici v Karviné, poslouchám její vyprávění, což mě na službu v Trutnově trochu připravilo. O službě v nemocnici jsem navíc hovořil také s kolegou od nás z Lipníku, který předtím sloužil na podobném oddělení.“

Nikdy v minulosti podobným způsobem nepomáhal. Aktuální služba je pro něj první osobní zkušeností. „Otevřelo mi to oči. Co všechno musí personál vydržet a snést, jak je to náročné…, kdo to nezažil, nemůže si to představit. Obdivuju maximální nasazení lidí, a množství práce, kterou musí zvládnout. Jak se snaží pacientům pomoct, ulevit jim, a oni jim věří, mají v ně důvěru,“ uznává.

Dočasným bydlištěm pro vojáky se stala trutnovská Základní škola Mládežnická na sídlišti Zelená louka. „Všichni jsou k nám milí a vstřícní, ve špitále i ve škole. Co jsme potřebovali, to nám zařídil. Nemůžeme si vůbec na nic stěžovat, máme vše, co jsme potřebovali,“ dodává rotný Dominik Gondek.

Jeho skupina dvanácti vojáků slouží v Trutnově od 18. ledna. Po dvou týdnech, tedy v pondělí 1. února je vystřídá další armádní skupina.

Vojáci Armády České republiky působí i v dalších zdravotnických a sociálních zařízení po celé republice. Pomáhali už v posledním čtvrtletí loňského roku a nově posilují zdravotníky a ošetřovatele také od letošního ledna.
„V současné době je k podpoře nemocnic a dalších zdravotnických zařízení vyčleněno celkem 72 vojáků 14. pluku logistické podpory z posádek Pardubice, Klatovy a Lipník nad Bečvou. Konkrétně v trutnovské nemocnici nyní vypomáhá 12 vojáků ze 143. zásobovacího praporu z Lipníku nad Bečvou,“ říká kapitánka Helena Řebíčková, tiskový a informační důstojník 14. pluku logistické podpory.

Přibližně 90 procent vojáků vykonává činnosti pomocného nezdravotnického personálu. Zabezpečují především zajištění stravy pacientům, doplnění zdravotnického materiálu na jednotlivá oddělení či hygienickou péči o pacienty. Zbytek tvoří vojáci z povolání, kteří absolvovali speciální rozšířený kurz první pomoci Combat Lifesaver (CLS). „Tito vojáci pod odborným vedením zdravotnických pracovníků asistují například při polohování pacientů a úpravy lůžka, zajištění stravy pacientům i při hygienické péči,“ upřesňuje Řebíčková.

Logistici budou ve většině zdravotnických zařízení vypomáhat zdravotníkům do 10. února 2021. „O dalším nasazení bude rozhodnuto podle aktuální epidemiologické situace,“ dodává Helena Řebíčková.

Combat Lifesaver (CLS), speciální rozšířený kurz 1. pomoci Vyškolení vojáci představují nezdravotnický personál, který provádí život zachraňující úkony jako svoji druhou funkční náplň. Vojáci jsou začleněni přímo do jednotek a jsou tudíž obvykle blízko ke zraněnému členu dané jednotky. Jsou vyškoleni k tomu, aby poskytli první pomoc do doby, než se zdravotnický personál ke zraněnému dostane. CLS je vyškolen k provádění život zachraňujících úkonů, jako je například stavění masivního krvácení, zprůchodnění a zajištění dýchacích cest či dekomprese tenzního pneumotoraxu. CLS je vlastně jakýmsi „mostem“ mezi svépomocí (první pomoc, kterou poskytuje voják sám sobě) a neodkladnou péčí poskytovanou zdravotníkem (nelékařem).

Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz

---