Katastrofální požár Trutnova: O střechu nad hlavou přišlo 320 rodin

V pondělí 27. května 1861 se ve městě konal tradiční lnářský trh. Ve stájích hostince U města Vídně, v domě čp. 61 v dnešní Bulharské ulici (aktuálně jídelna Bela), v tu dobu vypukl požár. Vznikl kvůli neopatrnosti podnapilého nádeníka. Plameny se brzy přenesly na střechy okolních domů.

„Kvůli větru se požár rychle rozšířil, k čemuž přispěla převažující spalná střešní krytina, jíž byly dřevěné šindele. Shořelo 142 obytných domů a 139 hospodářských budov,“ upřesnil Vlastimil Málek, historik a ředitel Muzea Podkrkonoší.

Většina vyhořelých domů byla ve Vnitřním Městě. Za oběť ničivým plamenům padly také kostel, jehož zvony se roztavil a věž zřítila, a také děkanství, radnice, okresní a celní úřad či horní pivovar, který stával ve Školní ulici. „O střechu nad hlavou přišlo během okamžiku 320 rodin,“ upozornil Málek.

V porovnání s dneškem měli tehdy Trutnované jen omezené možnosti, jak s ohněm bojovat. Ze dvou zastaralých stříkaček měli v tu chvíli k dispozici pouze jednu, tu lepší totiž půjčili do Hostinného, kde ve stejný den dopoledne také hořelo.

Podle dobových záznamů se plameny šířily tak rychle, že na účinné hašení nebylo ani pomyšlení. „Lidé prchali před plameny, které zachvacovaly i zachráněné věci vynesené na náměstí a do podloubí. Hořely i ty domy, o nichž se věřilo, že jsou (až na střechu) zajištěné proti požáru,“ napsal historik a kronikář Antonín Just v knize Trutnov známý neznámý.

Z města zbyly jen trosky. „Holé zdi a komíny trčící k nebi, hromady doutnajících sutin a popela, nářek pohořelých, zoufalství postižených - těžko vylíčitelné scény,“ zaznamenal Just.

Trutnovská katastrofa vzbudila vlnu solidarity. Například sousední Dvůr Králové nad Labem mezi prvními dovezl potraviny, prádlo a šaty pro pohořelé. Nejen okolní a další česká města pomáhala. O ničivém požáru se dozvěděli i v dalších částech Evropy, včetně Anglie či Irska.

„Dary finanční i hmotné pomoci posílali jednotlivci, firmy, města i obce. Celkem se sešlo přes 90 tisíc zlatých a například císař František Josef I. věnoval Trutnovským 4 tisíce zlatých. Díky tomu se podařilo město brzy obnovit. Trutnov získal modernější tvář, včetně novogotické radnice na náměstí,“ uvedl Málek.

Exponáty připomínající zásadní událost v dějinách města nyní vystavuje Muzeum Podkrkonoší v Trutnově. U příležitosti 160. výročí požáru připravilo speciální krátkodobou výstavu. „Jedná se především o několik dobových obrazů, zachycujících samotný požár i apokalyptický pohled na vyhořelé město. Zajímavostí je třeba obraz od malíře Petera Russe znázorňující požárem zničené kostelní zvony,“ dodal Vlastimil Málek.

Výstavka je přístupná v muzejním atriu ode dneška do neděle 30. května.

Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Reprofoto obrazu Petra Russe: Muzeum Podkrkonoší v Trutnově