Kardiologie je mojí srdeční záležitostí, říká lékař Jiří Veselý
21. srpna 2023
V Královéhradeckém kraji rostou počty srdečních selhání. Jak si to vysvětlujete?
Je to dáno celoevropským trendem, kdy populace staré. To se týká i Královéhradeckého kraje, kde se lidé dožívají vyššího věku, který s sebou nese určité zdravotní komplikace. Právě srdeční selhání je s vyšším věkem hodně spojené. Dá se říci, že prakticky každý pátý člověk se v průběhu života s touto diagnózou potká. Čím bude přibývat starších lidí, tím je pravděpodobnější, že bude přibývat i srdečního selhání.
Co k nemoci vede a jak se projevuje?
Roli hraje několik faktorů. Mezi ně patří zmíněný vyšší věk, dále kouření, nedostatek pohybu, obezita, vysoký tlak či cukrovka. Srdečního selhání jsou dva druhy. Při prvním je oslabená síla levé srdeční komory. To jsou většinou stavy po infarktech, kterých naštěstí ubývá, protože se jim dá předcházet. Navíc včasná léčba dovede ve většině případů zabránit rozsáhlejšímu poškození levé komory. Druhý typ má sílu levé komory dobrou, chybí však její pružnost nebo je problém v jiné části srdce. V obou případech srdce nečerpá krev do celého těla tak, jak by mělo. Prostě, tam, kde nemá být, stále ještě je, a tam, kde být má, není, což negativně ovlivňuje další orgány v těle. Zpočátku se to projevuje při větší zátěži, v pokročilejším věku i v klidu. Krev se obvykle hromadí ve dvou oblastech. V plicích, kdy se pak člověku hůře dýchá, druhou oblastí jsou dolní končetiny, kdy lidem otékají nohy kolem kotníků, nebo i výrazněji. K dalším častým příznakům patří zvýšená únava.
Nedá se zaměnit za infarkt?
Infarkt je odumřením části srdce z nedokrvení při uzávěru věnčité tepny a nejčastěji se projevuje velkou bolestí na hrudi. Většinou to trvá několik desítek minut až několik hodin, druhotně pak zničení části svaloviny levé komory vede k selhání srdce. Když má člověk při infarktu štěstí a stihne zavolat záchranku, je velká šance mu v kardiocentru v Hradci Králové, kde jsou na špičkové úrovni, pomoci. Bohužel se někdy krátce po uzávěru věnčité tepny objeví porucha rytmu a člověk to bohužel nepřežije.
Jakým způsobem se srdeční selhání léčí a dá se vůbec vyléčit?
Většinou se sice nedá stoprocentně vyléčit, ale dá se léčit. Cesta vede přes správnou základní diagnostiku, která není příliš složitá. Když člověk přijde s příznaky k lékařům, je dotazován, jak se zadýchává, jestli mu otékají nohy, zda při námaze nebo i v klidu. Aby se potvrdila, následují dva druhy vyšetření. Při prvním se zkontroluje síla levé komory a jak srdce celkově pracuje, k čemuž slouží běžné ultrazvukové vyšetření. Druhým ukazatelem je stanovení hormonu, který srdce vydává, když je mu těžko. Je to takové volání o pomoc, při němž se srdce obrací na cévy a ledviny. Cévy se roztáhnou a srdci se uleví. Ledviny zase vedou k většímu odtoku tekutin z těla, což srdci také pomůže. Tyto signály si umíme přečíst prostřednictvím laboratorní metody. Odebereme pacientovi krev a z ní poznáme, zda volání srdce o pomoc je slabé, silné nebo extrémně silné. Tato vyšetření ukážou, zda k selhání srdce dochází či nikoliv. Potom nastupuje léčba postupným nasazením léků, které mohou lidem pomoci.
Budete usilovat o to, aby byla vybudována síť ambulancí, v nichž by se lékaři o pacienty se srdečním selháním starali, jak nedávno zaznělo na Broumovském internistickém dnu?
Jde o celostátní projekt. Angažuji se v České kardiologické společnosti v Asociaci srdečního selhání. Před několika lety jsme navrhli systém organizace péče o tyto pacienty, kterých je v České republice velké množství a je u nich v začátku léčby velká potřeba častějších kontrol. U značné části pacientů se to dá zvládnout ambulantně, aniž by museli být hospitalizováni v nemocnici, což je určitě dobře. Musí se tedy pro ně vytvořit ambulantní kapacita. Proto je na pořadu dne to, aby vznikly další ambulance, které by byly schopné pacienty se srdečním selháním zkontrolovat častěji než dnes. Mnoho kardiologů v republice se toho chopilo, zakládají poradny pro srdeční selhání a tímto způsobem jsme se k tomu dostali i my.
Kde všude ambulantně působíte?
Ambulance, které jsou zaměřené na srdeční selhání, máme v Broumově, Náchodě, Jaroměři a Hradci Králové. Tyto ambulance jsou součástí základní kardiologické péče v regionu. Druhou úrovní je špičkové Kardiocentrum ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové, jež se stará o pacienty s většími komplikacemi. Třetí úrovní jsou transplantační centra v IKEM Praha a v Brně. Důležité pro pacienty je, aby dobře fungovaly všechny tři úrovně. Předpokládám, že počet pacientů bude přibývat a nejsem si jistý, zda samotné kardiologické ambulance budou stačit. Proto rozvíjíme kooperaci s internisty a praktickými lékaři, kteří část této péče mohou převzít. Jde o určitou koordinaci, která by to zajistila.
Co ovlivňuje výskyt kardiovaskulárních chorob?
Je pět věcí, které je potřeba, aby si je člověk uhlídal. Jedná se o krevní tlak, výše cholesterolu a dalších tuků v krvi, hladina krevního cukru, tělesná hmotnost a vyvarovat se kouření. To vše může ovlivnit ucpávání tepen a následně i činnost srdce. Část toho můžeme ovlivnit pomocí léků, nicméně důležitou součástí prevence je i oblast životního stylu. Člověk by měl mít dostatek pohybu a neměl by se přejídat, aby neměl nadváhu. V tomto můžeme pacientům poradit a motivovat je, nicméně do kardiologických ambulancí se většinou dostávají pacienti, u kterých samotná změna životního stylu nestačí, a musíme využívat farmakologickou i jinou léčbu. Vždy jde ale o to, aby měl pacient chuť s námi spolupracovat.
Co vás přivedlo ke kardiologii?
Původně jsem začal působit jako internista, protože mě tento medicínský obor přišel zajímavý. Kardiologie tvoří určitou část tohoto oboru a nemálo pacientů je nutné léčit i v tak malé nemocnici, do které jsem v Broumově nastoupil. Několik let jsem pracoval na jednotce intenzivní péče, kde péče o akutní kardiologické pacienty byla na denním pořádku. To mě hodně zajímalo a už jsem u ní zůstal.
Kam se posunula od doby vašich začátků?
Když jsem v roce 1995 nastupoval do Broumova, měli jsme tam padesátileté pacienty, kteří nám umírali na srdeční selhání. My jsme jim nedokázali pomoci, protože léky, které jsou dnes k dispozici, tehdy nebyly. Od té doby k dnešku naštěstí došlo v tomto směru k obrovskému posunu. Nejen v samotných lécích, které jsou potřebné pro většinu pacientů, ale také v přístrojové léčbě, v použití speciálních kardiostimulátorů, které dávají do souladu činnost jednotlivých částí oslabeného srdce, čímž zvyšují jeho výkonnost a brání poruše rytmu. Nejkomplikovanější případy referujeme na kardiologické pracoviště IKEM v Praze, kde se provádějí transplantace srdce. Za velmi důležitou oblast, kde došlo také k velkému posunu, je prevence. Když správnými léky srovnáme vysoký krevní tlak, cholesterol a cukrovku, obrovsky redukujeme nebezpečí, že se vyskytne infarkt. Myslím si, že vzhledem k pokroku v medicíně, můžeme do budoucna srdeční infarkty téměř vymýtit.
Je pro vás kardiologie srdeční záležitosti?
Zcela určitě ji považuji za srdeční záležitost, za extrémně zajímavou a hezkou medicínskou disciplínu.
Jste vedoucím lékařem čtyř zmíněných ambulancí v regionu, které jsou součástí společnosti EDUMED. Jaké služby pacientům poskytujete?
Věnujeme se oblastem, které se daří dobře zvládnout v ambulantní části kardiologie. Velkou pozornost soustřeďujeme na prevenci, sledujeme výši cholesterolu, v poslední době máme možnost podávat i vysoce účinné injekční léky, které nejen brání ucpávání tepen, ale dokonce jejich průchodnost zlepšovat. Hodně času věnujeme diagnostice srdečních onemocnění, která se opírá zejména o ultrazvukové vyšetření. Podařilo se nám vybavit pracoviště špičkovými přístroji, nicméně podstatnější je, že se této oblasti věnuje tým zkušených lékařů, kteří kromě základních ultrazvukových vyšetření provádějí i vyšetření srdce jícnovým přístupem, vyšetření při zátěži a vyšetření za pomoci 3D zobrazení. Dlouhodobě se staráme o pacienty trpící nedokrvením srdce, poruchami srdečního rytmu či chlopenními vadami, kde široce spolupracujeme s hradeckou kardioangiologickou a kardiochirurgickou klinikou, která se řadí k nejlepším pracovnicím v České republice. V posledních letech se široce zaměřujeme také na pacienty se srdečním selháním, kterým dokážeme výrazně pomoci. Spektrum našich činností je relativně široké, pacienti si to uvědomují a my víme, že vynaložená námaha není zbytečná.
Jak pečuje lékař kardiolog o své srdce?
Byla doba, kdy jsem jezdil cyklomaratony a běžel maraton, což ale bohužel už nedělám. Jsem teď v období, kdy se sportu věnuji poměrně málo a musím se v tom polepšit, což není snadné.
Společný relax? Dokážete nechat pracovní problémy v ambulancích a nenosit je domů?
Jsme lékařská rodina. Manželka je lékařka diabetoložka, takže medicína doma řešíme. Navíc dcera měla nedávno promoci a chce být diabetoložka moje žena, syn se chce zabývat jako gastroenterologií. Takže my práci domů trochu taháme, medicína je pro nás nejen práce, ale i koníček. Mám ale rád jízdu na kole nebo chození po horách, kdy na chvíli dokážu vypnout.
Hynek Šnajdar
hynek@salonkyhk.cz
Foto: archiv EDUMED