Ředitelka Domova pro seniory: Jsem vděčná, že se na staré lidi nezapomíná

Jak dlouho je zdejší Domov pro seniory zapojen do projektu Ježíškova vnoučata?
Dohledávali jsme v historii, kdy to vlastně začalo. Zúčastnili jsme se hned prvního ročníku, který byl vyhlášen Českým rozhlasem v roce 2017. Hned na začátku to byl velký boom. Avšak mnoho uveřejněných přání nahrazovala nízké rozpočty organizací na nákup kompenzačních pomůcek pro seniory. V současné době jsou pravidla zpřísněná – což je dobře- plněná přání by měla být pouze pro seniory, kteří nikoho nemají, jejich rodina bydlí daleko nebo nefunguje tak jak má. A takto jsme to hned od začátku pojali i my.

Jak to celé v praxi funguje?
Oslovíme klienty, kteří nemají nikoho, kdo by za nimi docházel. Zjistíme jejich přání, která potom vkládáme do databáze projektu „Ježíškova vnoučata“ s uvedením požadovaných údajů. Na webové adrese www.jeziskovavnoucata.cz mají všichni lidé, vždy od poloviny listopadu, možnost vybrat přání hmotné nebo zážitkové, přání si zarezervovat a následně seniora obdarovat. Dárci se domluví s našimi sociálními pracovnicemi, jakou formou bude dárek předán. Zda ho předají osobně nebo prostřednictvím našich pracovnic. Často bývají k dárkům přiložená srdečná přání od dětí dárce.

Jak je to s lidmi, kteří třeba nevědí, co by si mohli přát nebo se třeba i ostýchají?
Těmto lidem jsme schopni pomoci, protože dobře víme, co by dotyčný člověk potřeboval. Pracovníci v přímé péči přijdou s nápadem a zeptají se klienta, zda s tím souhlasí. Většinou to bývají hygienické potřeby, pyžamo, osobní prádlo nebo pamlsky. Snažíme se, aby tyto potřebné věci lidé dostali právě aspoň formou dárků od „Ježíška“.

Jak reagují obdarovaní?
Je to úžasné. Pamatuji si, že jedna klientka se rozplakala štěstím, když z rozbalené krabice vyndala plyšového pejska. Kdo si přál něco sladkého, dostal krabici sladkostí. Někdo jiný si přál výlet, projížďku luxusním automobilem nebo předplatné časopisu. Doposud se všechna přání našich seniorů splnila.

Jakou kapacitu má domov pro seniory, v jehož čele stojíte?
Kapacitu máme 68 klientů, která je v současné době plně obsazena.

Říkala jste, že projektu Ježíškova vnoučata se mohou zúčastnit jen ti, kteří již nikoho nemají, jejich rodina je daleko nebo nefunguje. Kolika lidí se to týká ve zdejším domově pro seniory?
Jde zhruba o deset až patnáct lidí. Mohli bychom samozřejmě oslovit i ostatní, ale podle mne by to nesplňovalo účel nebo smysl projektu. Ostatním klientům totiž jejich rodiny nosí mnoho potřebných věcí i dárků v průběhu celého roku.

Podařilo se vždy najít dárce, kteří by splnili všechna přání?
Vždycky. A měli jsme i takovou zkušenost, že hned, co jsme seznam přání zveřejnili, byla dárci přání rozebrána.

A jak tomu je letos?
Právě v těchto dnech (rozhovor proběhl 20. listopadu, pozn. autora) dáváme jednotlivá přáníčka dohromady a budou zveřejněna na odkazu, který jsem již zmínila v jedné z předchozích odpovědí.

Zajímá obdarované lidi, kdo jim dárek koupil nebo poslal?
Některé zcela jistě ano. U jiných už je to odvislé od jejich zdravotního stavu.

Odkud jsou lidé, kteří posílají dárky? Víte, o koho se jedná?
Ano, nikdy to nebyl anonymní dárce. Většinou to jsou lidé z Vrchlabí nebo jeho okolí.

Jak na celý projekt nahlížíte vy jako ředitelka tohoto domova?
Pro mne je to úžasná věc. Pokud se někdo nemusí starat o svého blízkého seniora doma, tak si tuto pomoc starým osamělým lidem možná až tak neuvědomuje. Za projekt „Ježíškova vnoučata“ jsem opravdu vděčná. A pokud to budeme dělat v tom duchu, že dárky budou dostávat osamělí senioři, tak je to super. V našem domově vidíme zpětné vazby a mnohdy nás rozpláčou šťastné reakce při rozbalování dárků.

Jiří Štefek
jiri@vrchlabinky.cz
Foto: Jiří Štefek, archiv Domova pro seniory