Jóga mi dává obrovský pocit uspokojení, říká Kristýna Jarošová

Nacházíme se ve studiu Boutique Yoga na Pražské ulici. Představte prosím tento prostor lidem, kteří tu nikdy nebyli, neznají ho a třeba ani netuší, že tu něco takového vůbec je.
Prostor Boutique Yoga je místem, kam si lidé chodí zacvičit nebo nasát příjemnou atmosféru a možná někteří relaxovat. Je to místo, které se nachází v krásné zahradě hotelu Zelená Marina. Toto místo vzniklo ve spolupráci s architekty, a proto si zde můžete všimnout prvků a vyladěných detailů. Zkrátka, toto místo je vyšperkované k tomu, aby se zde každý cítil dobře, pohodlně a mohl zde strávit svůj volný čas. Naším přáním je, aby si u nás klient dopřál protažení, zklidnění, prodýchání či zastavení. Díky kvalitním materiálům se tady využívá i potenciál, kdy se může cvičit na krásné dřevěné podlaze nebo užívat různých pomůcek, jako je například opěrná tyč u zdi.

Toto zařízení bylo postaveno právě pro tento účel, nebo co tady bylo předtím?
Bylo přímo navrženo pro tento účel, aby se tady konaly nejen lekce jógy či pilates, ale i zdravého cvičení nebo posilování. Nicméně úplně předtím tady byla šicí dílna. Byla tady dokonce jedna paní a ta říkala, že tady kdysi pracovala její maminka jako švadlena.

Odkdy tady studio Boutique Yoga působí?
Studio zde majitelé otevřeli hned po covidu, takže to budou zhruba tři roky. A já to tu mám v nájmu od loňského října.

Jak jste se o tomto prostoru vlastně dozvěděla?
Vzala mě sem moje sousedka a kamarádka. Mě to uchvátilo a říkala jsem si, že bych si něco takového moc přála. A když jsme se sem přestěhovali, shodou okolností ta samá kamarádka mi volala, že ve zdejším prostoru hledají někoho do nájmu. Takže jsem nelenila, zavolala a sešli jsme se s majitelem a domluvili se.

Řekla jste, že jste se sem přistěhovala. Odkud?
Z Prahy.

Co vlastně Pražanda pohledávala v Krkonoších?
Mě sem přitáhla rodina. To slovo „přitáhla“ sice není moc hezké, ale je to tak. Tím, že jsme začali žít rodinný život, jsme vyhledávali přírodu a místo, kam bychom mohli jezdit na víkendy. Krkonoše pro nás byly jasná volba. Kvůli horám a takové opravdové přírodě. Postupně jsme sem začali jezdit na prázdniny či na víkendy. Nakonec z toho vzniklo to, že jsme koupili jednu horskou chalupu, kterou jsme provozovali na školy v přírodě nebo pronájmy a díky covidu, který jsme tady strávili celý, se nám to celé otočilo a my jsme se rozhodli, že půjdeme z Prahy sem.

Co to je za chalupu?
Momentálně se to jmenuje Bouda Vápenice, ale dříve to byla Ferra.

Jaké byly vaše začátky ve zdejším studiu?
Měla jsem štěstí, že studio bylo plně vybavené. Samozřejmě nějaké detaily si člověk udělá po svém, ale jinak vše ostatní tady bylo hotové a takto krásné. Byla to pro mne velká výhoda, mohla jsem hned začít fungovat s tím, co tady je. Moje první kroky spočívaly v tom, že jsem poskládala rozvrh a lekce a začala jsem oslovovat lektorky, které tady už nějakým způsobem fungovaly. Naším prvním cílem bylo nabídnout širší škálu lekcí tak, aby si lidé z okolí mohli vybrat, zda chtějí přijít ráno či odpoledne. I polední lekce jsme zkoušeli. A pak následovala veškerá agenda kolem provozu, příprava smluv, ceníku či zprovoznění systému online plateb.

Jaké služby tady nabízíte?
Nabízíme lekce jógy, pilates, fyzio cvičení či lekce posilovací pod dozorem fyzioterapeutky. Dále nabízíme lekce tance a pak kurzy pro začátečníky jógy, pilates, tance. Snažíme se lidi vzdělávat tím, že si například zaplatí čtyř nebo šestitýdenní kurz a získají základy té či oné metody. Ten, kdo se necítí na to, aby přišel na otevřenou lekci, může zvolit tuto variantu. Klienti pak postupem času získají zdravé sebevědomí na to, aby navštívili otevřenou lekci. Většinou z toho pak vznikne moc fajn skupinka. Po těch čtyřech až šesti týdnech je atmosféra uvolněná a lidi se potkávají tady ve studiu a vzniká komunita.

Kdo jsou vaši klienti?
Jsou to převážně ženy. Ale ženy občas přivedou i své muže. To jsem potom moc ráda, že se i muži zapojují. Ženy, které sem chodí, jsou většinou ve věkové skupině 30+. Byla bych ráda, kdyby sem chodily i mladší. Občas se tu ale objeví i nějaká mladá slečna. Pak občas chodí i senioři, maminky s dcerami, ale většinu opravdu tvoří ženy v rozmezí mezi 30 a 60 lety.

Zmínila jste lektory či lektorky. Kolik jich tu máte nebo kde se vám je podařilo sehnat?
Když jsem přebírala studio, bylo tu asi pět lektorek. S nimi jsem navázala spolupráci a téměř se všemi jsem se domluvila, takže pokračovaly dál. Potom jsem hodně vykrývala lekce já sama, než to studio začalo pořádně fungovat a lidi projevili větší zájem sem chodit. Pak se začaly lektorky ozývat samy, že by měly zájem o spolupráci.

Co musejí lektorky, které zde pracují, umět? Musí mít certifikát nebo za sebou nějaké absolvované školení či kurz? Kdo se může stát lektorem?
Samozřejmě, že musíte mít kurz, kterým musíte projít. Tyto kurzy jsou někdy na tři měsíce, jindy třeba i na půl roku či rok. Po absolvování tohoto kurzu získáte certifikát a na jeho základě vám je vydána živnost a vy můžete podnikat. To je tedy jedna stránka, ta odbornost. Druhou stránkou je pak osobnost a zapálenost člověka, který komunikuje s těmi lidmi, a ti pak poznají, jestli vás to baví nebo nebaví. Předáváte jim přitom i svoji energii. Zkrátka je to i o způsobu práce s lidmi. Je tam potřeba úsměv, empatie, pozitivní nálada.

Zmínila jste, že lektorky předají svým klientkám energii. Kde ji čerpáte třeba vy sama?
Já se dočerpávám tím, že bydlím nahoře na kopci, kde jsem obklopena přírodou. Můžu žít tak, jak si přeji. Samozřejmě se nabíjím tím, že i sama praktikuji jógu, sama cvičím nebo si dýchám. Nabíjí mě i samotná práce s lidmi. Dobíjí mě, jak se to lidem líbí, i společná energie, kterou vytvoříme na lekci. Není to tedy jen o tom, že člověk něco odevzdává. Ale když se na ně umí napojit, tak umí přijmout.

Nyní trochu odbočme a zastavme se u samotného vnímání jógy jako takové. Ani ta se občas nevyhne hlasům či názorům, které se k ní staví rezervovaně nebo i poněkud příkřeji. Takové hlasy pak označují jógu za dobře zpeněžené meditování, ale i za nástroj ovlivňování či manipulace s křehkými bytostmi. Co vy na to?
Protože jsme se o tom spolu již jednou bavili, tak jsem o tom přemýšlela. Došla jsem k závěru, že pokud je člověk sám se sebou a ve vztahu v pohodě, nic takového by ho ovlivňovat nemělo. Je jasné, že lidé v životě procházejí nejrůznějšími fázemi a situacemi, nicméně jóga by je měla zklidnit, měla by je vnitřně uzemnit a najít cestu k sobě, což je učení, které by měl každý lektor předávat. Důležité je, aby člověk našel sám v sebe víru a zklidnění. Nepotřebuje k tomu nějaké vůdce nebo guru. Mělo by to spět k tomu, že si člověk s těmi problémy poradí sám. Druhá stránka věci jsou mantinely a hranice ze strany lektora. Ten dostává do rukou skupinku lidí, kteří mu důvěřují, a i tak by s tím měl i nakládat. Tyto mantinely jsou asi na každém, jak si je určí, ale z mého pohledu by asi lektor neměl mluvit do soukromých záležitostí nebo negativně manipulovat či ovlivňovat k nějakým krokům, rozhodnutím nebo činům. Tam už ta pravomoc nesahá. Je potřeba si uvědomit, že jde o obchodní vztah. Člověk, který přijde na lekci jógy, je stále klient. Proto i zde je potřeba nějaká profesionalita v odstupu a schopnosti držet si hranice.

Z čeho tedy vychází jóga a její nauka?
Jóga má své kořeny ve starověké Indii, kde byla původně vyvinuta jako duchovní a filozofická praxe. Její historie sahá až do období před tisíci lety. První zmínky o józe lze nalézt v různých indických textech, jako jsou například „Védy“, které obsahují návody ke komplexním duchovním cvičením. Samotné cviky neboli jógové pozice jsou inspirovány přírodou, rostlinami nebo pohyby zvířat. Když se nad tím člověk zamyslí, vidí, že ta inspirace přicházela přirozeně z okolí, kdy si védové více všímali přírody a byli na ni napojení. Jóga je spojována s mnoha legendami a mystikou a jedna z nejznámějších postav v historii jógy je Mistr Pataňdžali. Pataňdžali se proslavil svými osmi kroky či stupni na cestě jógy k dosažení duševního a fyzického zdraví, jedná se o takový návod, jak se chovat k sobě i k okolí. Jóga má provázanost i s hinduismem. Ten má svoje božstvo a právě i hodně pozic z jógy je založeno na mytologických příbězích. Jsou to vlastně takové pohádky, které mají nějaké vyústění, které má podobu poučení. Všechny tyto věci se spolu prolínají, takže to pak přechází i v náboženství. Někdo k němu v rámci cvičení inklinuje více, někdo méně. Mohli bychom o tom mluvit opravdu hodně dlouho, nicméně má to hluboké kořeny a základy. Cvičení jógy je postavené na tom, aby to rozproudilo energetické dráhy v těle a aby to vedlo energii v těle správným způsobem a my se cítili lépe.

Jak je jóga slučitelná s hektickým způsobem života, kterým je většina z nás pohlcena?
Myslím si, že právě můstek mezi těmito dvěma rovinami je v dnešní době skvělý. Dnešní doba je zrychlená, je v ní velký tlak a lidé mu podléhají, nemají čas na sebe, nemají čas zastavit se a nadechnout a v určité míře jsou stále pod tlakem a ve stresu. Jsou tak odpojeni sami od sebe a právě oním můstkem k tomu, aby se opět na sebe napojili a na chviličku zastavili, je jóga, která tohle všechno nabízí.

Co jóga a všechny aktivity, které zde provádíte a nabízíte, dává vám?
Mně to dává obrovský pocit uspokojení. Když se zastavím a nad vším zamyslím, tak si řeknu „ty jo, jsem tady, mám v provozu krásné jógové studio, chodí mi sem lidi, naplňuje mě to, baví mě to“, dostavuje se nesmírný pocit uspokojení. Člověk něco buduje, posouvá se a pořád tam cítím tu potřebu sbližovat lidi a vytvářet komunitu.

Takže abychom to na závěr shrnuli. Sem mohou lidé chodit individuálně i skupinově?
Ano.

Co byste vzkázala lidem, kteří tady nebyli a nikdy o vás neslyšeli, aby se sem přišli podívat?
Myslím si, že už jen samotný prostor je věc, která stojí za návštěvu. Trend mindfulness pohybu se tu začíná rozpínat a dostávat mezi lidi. Bortí při tom zajeté stereotypy o tom, že je to jen protahování nebo válení na podložce. Ten trend sem přišel společně se mnou a dalšími lektory. Snažím se to dělat srdcem. Doporučuji to vyzkoušet, protože není co ztratit.

Jiří Štefek