Jekyll a Hyde

Tak to se mi už dlouho nepoštěstilo, být pár dnů o samotě. Jak můžeš mluvit o štěstí!? Vždyť teď jsme měli být s manželem akorát na cestě z Luční boudy na Výrovku. Měli jsme být na třídenní túře po horách. Cesta, ubytování, doprava, zajištění hlídání, to všechno jsme měli naplánované, a já místo toho teď budu dřepět zavřená doma, protože jsem nemocná! Já bych do toho kopla, kdyby aspoň venku nebylo tak hezky. Bla bla bla… Jen se nezblázni. Buď ráda, že budeš mít konečně na chvíli voraz.

Hele, tak co budeme dělat? Lehárko, telka, počítač, nebo knížka? Nejdřív musím uklidit ten čurbes po dětech. Nechci tu celou dobu kličkovat mezi hračkami. Jdi už do háje pořád s tím uklízením! Barák je prázdnej, tak si hoď kopyta nahoru. Navíc paní doktorka ti důrazně kladla na srdce, že máš odpočívat, a ne se doma honit za luxem. Jo, ale já nebudu luxovat. Jenom uklidím všechny věci na svoje místo. Dokud budu mít kolem sebe nepořádek, tak si nebudu moct jít v klidu lehnout. Paráda, takže to si nejdříve sedneme až tak k večeři.

No, není to nádhera? Ten slastný pocit, že se můžu po práci odměnit nějakou dobrotou? Jo, a hlavně se dneska budeme konečně moct v klidu najíst! Žádný vylitý pití, žádný bordel pod stolem, žádný křik a vztekání. Po večeři si dáme sprchu a pak do postele s knížkou. Souhlas.

Ten čas tak pomalu utíká. Je sobota odpoledne a já mám pocit, jako by bylo teprve ráno. S dětmi čas běží jako o závod. Od rána do večera samé povinnosti. Já bych si tuhle nemocenskou protáhla klidně aspoň na týden. Neblázni, to by se ti pak stýskalo po dětech. Nestýskalo. Co jsi to za matku! To by ti vůbec nechyběly? Ne! Hele, týden, to nic není. Takhle kdyby byly pryč měsíc?! To by byla parádička.

Jdu žehlit. Proč? Protože tu nechci celý víkend jenom tak ležet na gauči. Musím ten volný čas strávit také nějak smysluplně. A to tak, že ho strávíš shrbená nad prknem? Nechci, aby si všichni mysleli, jaká jsem lemra líná. Mám teď na víkend o rodinu postaráno, tak to musím něčím vykompenzovat. Vždyť jsi nemocná! Ale ne tak, abych nezvládla vyžehlit prádlo. Je to jenom pár kousků. Pár kousků? Máš na mysli tu hromadu prádla z pěti praček! No právě. Než se vrátí domů, tak budu mít alespoň něco hotového. Udělám to na pohodu. Chvíli budu žehlit a chvíli si číst. No dobře, ale musíš mi slíbit, že než se všichni vrátí domů, tak se dozvíme, kdo byl vrah. Jasně, máme na to ještě zítřek.

Tak čtyřsetstránkovou knížku za jeden a půl dne jsem nepřečetla ani za svobodna. Každou chvíli budou doma. Dovolená končí. Cítíš se lépe? Cítím se odpočinutá, protože doma nebyl slyšet žádný rachot. To ano. Ale taky ani žádný smích.

Veronika Štefková
redakce@vrchlabinky.cz
Foto: Obrázková banka Internet