Jan Školník: Broumov už není jen historický artefakt, je to živoucí komunita

Město Broumov sice leží od Vrchlabí zhruba 75 kilometrů, ale určitě v něm mnoho horalů z Krkonoš nikdy nebylo. Jak byste jim toto město a celý region popsal?
Asi nejlépe jako pozapomenutý drahokam. Broumov je plnohodnotné středověké město s významnou dominantou monumentálního kláštera v zázemí Adrspašsko-teplických skal a Broumovských stěn. Je to město, které si hledá cestu z relativně komplikované situace dané odloučenou polohou, jež komplikuje navazování na jeho bohatou průmyslovou, nejen textilní výrobu. Dnes se však opět nadechuje a nabízí místním i návštěvníkům mnoho zajímavého.

Jaká jsou zdejší největší turistická lákadla a která místa byste doporučil vy sám, byť nemusí být tak hojně navštěvovaná?
Já jsem povahou poutník. Mám rád toulky krajinou, křížem krážem a objevování zajímavých výhledů stejně jako klidných momentů usebrání. A v tom je Broumov a jeho okolí jedinečné. Už kilometr za městem jsme sami v síti starých polních a poutních cest, na dosah jsou hřebeny Javořích hor i již zmíněných Broumovských stěn, pěšky i vlakem dostupná skalní města na české i polské straně hranice. A to vše je doplněné restauracemi a hospůdkami, kde můžete na cestách svlažit hrdlo či posilnit tělo.

Zmínil jste klášter, který je dominantou města. Před dvěma lety jste v něm měli exkluzivní okruh věnovaný Ďáblově bibli. Návštěvníci se o ní mohli mnohé dozvědět a na vlastní oči vidět i její kopii. Máte pro letošní rok připravenou nějakou podobnou speciální nabídku?
Ano, na letošní sezónu v klášteře jsme připravili výstavu zaměřenou na život řeholních sester, které pobývaly v klášteře v nešťastných podmínkách v 50. letech 20. století. To se chystalo dlouho, protože připomenout těžkou dobu počátků komunismu je tolik potřebné i dnes. Připadá mi, že lidé jsou k sobě málo laskaví, a to může vést k bezcitným opatřením v budoucnosti. Kromě samotného kláštera je možné navštívit bezplatně expozici barokní fresky v místní faře nebo absolvovat prohlídku dřevěného kostelíku na hřbitově.

Před dvaceti lety jste stál u zrodu Agentury pro rozvoj Broumovska, která měla za cíl „probudit“ tento pozapomenutý region na hranicích České republiky a Polska. Když se podíváte zpět, co se vám a vašemu týmu za tu dobu povedlo a na co jste nejvíce hrdí?
Nejvíce jsme hrdí na to, že Broumov už právě není jen historický artefakt, který si jezdíme prohlížet, ale je to živoucí probouzející se komunita a ve městě a v regionu probíhá celá řada programů, které si mohou užít místní i návštěvníci. Jsme opravdu hrdí, že na mezinárodní úroveň se prosadil festival Za poklady Broumovska, pořádáme největší akci svého druhu pro hráče na lesní roh, tedy Letní hornové kurzy Broumov, nebo pořádáme stále významnější konferenci Broumovské diskuse, která už zaujala místo ve veřejném prostoru Česka, nebo provozujeme dvě pozoruhodné galerie.

Vzhledem k tomu, že já osobně do Broumova jezdím pravidelně každý rok, tak vím, že se v něm a v okolních obcích během léta koná i mnoho zajímavých kulturních a společenských akcí. Které to budou v letošním roce?
19. ročník festivalu Za poklady Broumovska nabídne sérii podvečerních koncertů klasické hudby v barokních kostelích po celém Broumovsku. Představí se například výjimeční čeští klavíristé Ivo Kahánek a Miroslav Sekera, oceňovaná sopranistka Simona Šaturová, polští umělci Cracow Golden Quintet nebo Filharmonie Hradec Králové. Nevšední zážitky přinese i doprovodný program festivalu, třeba hudebně-divadelní open air recitál Malý princ v zahradě broumovského kláštera. Na srpen připravujeme premiéru nové komorní divadelní hry Dobré dílo – o osobnostech spojených s krajem pod Hvězdou, kde se objeví třeba postavy Anastáze Opaska, Josefa Škvoreckého, Karla Kryla a další známá jména. V klášterní Galerii Dům budou k vidění výstavy sochařů Davida Turečka a Michala Škody a připravujeme i program pro rodiny s dětmi – třeba hravé vzdělávací workshopy v naší Maiwaldově akademii nebo interaktivní prohlídky středověké písárny, kde je možné vyzkoušet psaní husím brkem. V Dětské galerii Lapidárium přivítáme novou výstavu výrazného ostravského umělce Jiřího Surůvky „Dobrodružství na klepaču“. Město Broumov také připravuje na nádvoří kláštera každoroční divadelní přehlídku Malé letní divadlení, řadu hudebních akcí chystá Koupálo Janovičky nebo Bigboš Křinice, na jehož červencovém festivalu vystoupí Michal Pavlíček s Monikou Načeva, Prago Union a další kapely.

V loňském roce Broumov kandidoval na Evropské město kultury. Ve finále však zvítězily České Budějovice. Přesto, co vám tato soutěž dala a v čem vás posunula vpřed?
Přál bych každému městu, aby tuhle zkušenost podstoupilo. Plánovat mezinárodní projekt v oblasti kultury, který má transformační cíl, tedy jeho úlohou není vytvořit velkolepou přehlídku umění, ale skrze kulturu realizovat socioekonomické změny, je prostě obohacující. Když nic jiného, tak o mnoho inspirace, protože podobnými problémy prochází a částečně úspěšně je řeší od Portugalska po Finsko či od Norska po Řecko. Ale zásadnější jsou navázaná partnerství a možnost pustit se s těmito partnery do společných projektů, které mají v každém místě významné dopady. I přes všechny tyto dobré zprávy je potřeba říci, že obrátit trajektorii desítek let zhoršování podmínek podnikání a života v jakémkoliv místě nelze za tři či pět let. Trvá to opět desetiletí, i když se vás pak někdo snaží přesvědčit, že to nemá smysl, protože se toho moc nemění, je třeba vytrvat.

Zkuste na závěr pozvat obyvatele Vrchlabí a podhůří Krkonoš k návštěvě Broumova a celého regionu.
Oduševnělá krajina Broumovska zve k návštěvě, která není na den či dva. Ať už přijíždíte z jakékoliv dálky, je dobré se tu zastavit. Prozkoumat krajinu i sebe v ní. Všudypřítomné baroko, kláštery a kostely v krajině, fascinující scenérie skalních roklí a průsmyků, nekonečné louky a pole. Ale také mnoho aktivit pro ty, kteří je vyhledávají. Překvapivá farma Wenet, unikátní golfová devítka s výhledem na Sněžku, zajímavé restaurace a hospůdky včetně exkurze do místního pivovaru či benediktinských vinných sklepů a také celá řada možností pustit se do místní přírody s průvodci národního Geoparku Broumovsko, ve skalách vyzkoušet i skalní lezení, splést si kytici z lučního kvítí či ukovat růži s uměleckým kovářem, včelařit, tkát na historických stavech nebo si vyzkoušet výrobu sýra v řemeslné výrobě. Tedy využít meditativní a kontemplativní sílu místa či jeho rozmanitost.

Jiří Štefek
jiri@vrchlabinky.cz
Foto: Tomáš Šrejber, Stanislav Stařík