Pátek

5. prosince 2025

Nyní

6ºC

Zítra

3ºC

Svátek má

Jitka

Do problémů se může dostat každý. Důležité je včas vyhledat pomoc

18. listopadu 2024

Čas od času se na sociálních sítích strhne diskuse na téma sociálně nepřizpůsobivých lidí, bezdomovců či narkomanů ve Vrchlabí. Spouštěčem obvykle bývá konkrétní událost, ale třeba i obrázek na facebooku. Část diskutujících se podivuje, proč příslušná místa v rámci městského úřadu či policie dostatečně nekonají a situaci neřeší anebo přímo volají po razantním řešení celé problematiky. Obrátili jsme se proto na Adélu Cupákovou, vedoucí Odboru sociálního a zdravotního Městského úřadu ve Vrchlabí, která má danou problematiku v popisu své práce, a zeptali se na aktuální stav této ožehavé problematiky.

Na úvod prosím představte váš odbor a co všechno máte v dané oblasti na starosti?
Odbor sociální a zdravotní Městského úřadu ve Vrchlabí řeší celou škálu činností a agend, z nichž naprostá většina je výkonem státní správy. Řadu činností vykonává odbor pro celé území takzvaného správního obvodu obce s rozšířenou působností, který zahrnuje šestnáct obcí včetně Hostinného a okolních obcí. Některé činnosti zajišťuje pro menší území, tedy jen pro město Vrchlabí nebo i pro jeho okolní obce (jedenáct obcí). Jednou z těchto činností je sociálně-právní ochrana dětí, včetně zajištění všech forem náhradní rodinné péče a práce kurátora pro děti a mládež, který řeší problémy mladistvých. Další část odboru se věnuje sociální práci s dospělými, kteří jsou z různých důvodů v nepříznivé sociální situaci. Lidem sociálně nepřizpůsobivým či bez domova se věnuje zejména kurátor pro dospělé – ten úzce spolupracuje s dalšími aktéry, například sociálními službami. Několika desítkám klientů spravujeme finanční prostředky tak, aby z nich měli zajištěno vše potřebné, udrželi si bydlení a podobně, či jsme jejich opatrovníkem. Dále koordinujeme sociální služby v území obce s rozšířenou působností, řešíme jejich plánování, rozvoj a spolufinancování. Věnujeme se rovněž problematice sociálního bydlení, kde přímo zajišťujeme sociální práci s klienty na krizových lůžkách či v jednom z objektů určených k sociálnímu bydlení. Většina těchto činností je krytá státními prostředky, na dvě posledně zmíněné činnosti zajišťujeme financování prostřednictvím dlouhodobých projektů ve spolupráci s Královéhradeckým krajem. A pak jsou věci, které nejsou naší stálou pracovní náplní, ale podílíme se na nich, když nastanou – například řešení situace uprchlíků z Ukrajiny a podobně. Celkem nás na odboru pracuje jedenáct sociálních pracovníků.

Jak byste charakterizovala současnou situaci ve Vrchlabí z hlediska problematiky sociálně nepřizpůsobivých lidí, bezdomovců či narkomanů? O jak početnou komunitu se jedná a kde se tady tito lidé vzali?
Nejprve bych ráda zdůraznila, že bezdomovectví je často už „jen“ důsledkem řady okolností a cesta k němu nikdy není stejná, každý příběh je jiný. Setkáváme se i s lidmi, kteří o bydlení přišli například proto, že je zadlužili jejich rodinní příslušníci. Prevence ztráty bydlení je nesmírně důležitá. Do problémů se může dostat každý z nás a je důležité včas vyhledat pomoc. Mnoho situací, kdy jsou lidé ohroženi ztrátou bydlení, je řešitelných – právě s tímto řešením mohou lidem pomoci sociální pracovníci na městském úřadu. Nebojte se proto přijít se o své situaci poradit. Situace ve městě se mění a vyvíjí. Původní skupinu lidí bez domova, kteří byli ve Vrchlabí, tvořilo asi osm lidí. Ty se podařilo „zabydlet“ a fungují bez větších problémů. V posledních letech je komunita lidí bez domova jiná – je početnější, není stálá, lidé více migrují, komunita nemá žádného svého „vůdce“, přes kterého by s ní šlo snáze pracovat. Roli hraje i to, že řada lidí do regionu přichází za sezónní prací spojenou s bydlením. Když o práci přijdou, přijdou i o bydlení. Často tito lidé přicházejí už s určitou zátěží – dluhy, exekuce a podobně. Někteří se po ztrátě práce a bydlení vrací do míst, ze kterých přišli, někteří v regionu zůstávají.

Co s nimi můžete dělat?
Je důležité říci, že sociální pracovníci nemají možnost nikomu nařídit, kde se má zdržovat. I proto město Vrchlabí zřídilo některé sociální služby, které s těmito lidmi intenzivně pracují. Jde zejména o službu Sociální rehabilitace a Noclehárnu. Tyto služby nejsou podřízeny mně jako vedoucí odboru, ale jsou našimi blízkými partnery. Zmíněné služby zároveň napomáhají tomu, aby lidé bez domova byli méně přítomní ve veřejném prostoru. Pokud bychom tyto služby neměli, určitá část lidí bez domova by byla ve veřejném prostoru přítomna ještě více. Sociální rehabilitace i Noclehárna vznikly tedy v reakci na vývoj a změnu situace.

Monitorujete nějak tuto skupinu? Jak probíhá nějaký bližší kontakt mezi nimi a sociálními terénními pracovníky? Co je jeho obsahem?
Tuto skupinu monitoruje jak kurátor pro dospělé, který je pracovníkem odboru, tak pracovníci sociální služby Noclehárna a Sociální rehabilitace, dále pracovníci Kontaktního centra RIAPS Trutnov, kteří do města pravidelně přijíždějí, stejně tak jako Městská policie Vrchlabí, případně Policie České republiky. Sociální pracovníci se snaží lidi z této skupiny kontaktovat, nabídnout jim pomoc při řešení jejich situace. Pomoc prostřednictvím sociální práce nelze nikomu nařídit a tak dochází i na situace, kdy je obsahem spolupráce takzvaná minimalizace škod pro klienta i společnost. Například když je člověk bez domova testován na závažné infekční choroby, zabrání se tak včas jejich šíření a podobně.

Je z vašeho pohledu Vrchlabí bezpečné město?
Jedna rovina pohledu je počet trestných činů. Podle informací od Policie ČR nepřibylo násilných trestných činů spojených s bezdomovectvím. Další rovina je pocit bezpečí, který obyvatelé či návštěvníci města mají. Rozumím tomu, že se pocit bezpečí může měnit, protože se lidé častěji setkávají s jevy, s nimiž v minulosti nepřicházeli tolik do kontaktu. Této situaci čelí i další města.

Jaké nástroje a kompetence má v rukou váš odbor, vy a vaši spolupracovníci k řešení této sociální problematiky?
V rámci sociální práce se snažíme na změny reagovat. Mohu posílit tým sociálních pracovníků odboru tak, abychom měli více kapacit na činnosti týkající se prevence ztráty bydlení, například na činnost, kdy, při naplnění zákonných důvodů, můžeme lidem spravovat jejich příjmy ze sociálních dávek a zajistit, že nepřijdou o bydlení. Pokud bychom na toto neměli kapacity, bylo by ve Vrchlabí bez domova více lidí. V tomto záměru mě vedení města i Rada města podpořily. Také usiluji o další prohlubování spolupráce různých aktérů. Iniciovala jsem vznik multidisciplinární pracovní skupiny pro prevenci ve městě. Tato skupina se pravidelně schází, jejími členy jsou zástupci vedení města, sociální pracovníci městského úřadu, sociální služby, preventisté škol, velitel Městské policie ve Vrchlabí či zástupci Policie ČR. Dále jsme ve finální fázi jednání s Královéhradeckým krajem o zřízení služby takzvaného nízkoprahu pro děti a mládež – tedy terénní (streetworkové) služby, která bude k dispozici dětem a dospívajícím. Služba bude mít důležité místo i v prevenci závislostí, užívání návykových látek, bude monitorovat rizikové lokality apod. Dále vedoucí sociálních služeb zřizovaných městem Vrchlabí připravuje projekty, z nich bude možné zajistit stálý personál pro provoz objektu na Lánovské 602, kde je služba Sociální rehabilitace i Noclehárna. Tyto služby také rozvíjí spolupráci s odborníky (například adiktology) tak, aby s klienty pracovaly na odstranění příčin jejich situace. Pracovnice služby Sociální rehabilitace připravují ve spolupráci se školami i besedy pro žáky a studenty, jejichž součástí budou i náměty a diskuse, jak děti samotné mohou zvyšovat svou bezpečnost, jak se mají chovat, pokud je oslovuje někdo, kdo se jeví jako člověk bez domova, a podobně. Tyto aktivity už některé školy dělají i samostatně.

Máte přehled o tom, jak jsou na tom s touto problematikou v okolních městech či v rámci Královéhradeckého kraje?
Přítomnost lidí bez domova je vždy patrnější ve větších městech, ale v posledních letech se většina měst podobné velikosti jako Vrchlabí s tímto jevem setkává častěji. Většina měst podobné velikosti v Královéhradeckém kraji má obdobné sociální služby – tedy noclehárny, azylové domy, sociální rehabilitace. Některá města provozují i vlastní ubytovny.

Na jaké bázi a v jaké intenzitě probíhá vaše spolupráce s příslušníky Městské policie při monitoringu a řešení případů, ve kterých figurují tito nepřizpůsobiví lidé?
S kolegy z Městské policie Vrchlabí spolupracujeme pravidelně – setkáváme se za účelem výměny informací, dohody společného postupu. V případě potřeby probíhá spolupráce i operativně.

Blíží se zima. Jaké služby město nabízí lidem bez domova? Jaké jsou s tím spojeny požadavky nebo nároky na lidi, kteří tyto služby využívají?
Od listopadu do dubna funguje pro lidi bez domova sociální služba Noclehárna. Ta má svá pravidla. Jedním z pravidel je, že člověk, který přichází na Noclehárnu, se nesmí chovat tak, aby byl nebezpečný sobě či okolí. Dále kolegyně ze sociálních služeb zřizovaných městem provozují sociální šatník, klientům spolupracujícím s odborem máme v odůvodněných situacích možnost dát trvanlivé potraviny. K dispozici máme v omezeném množství i potraviny určené k rychlé spotřebě. Dále máme například krizová lůžka pro lidi, kteří se ocitli bez bydlení. Tyto formy pomoci mají také určená pravidla a hranice.

Co všechno mohou či mají udělat obyvatelé Vrchlabí, pokud jsou například obtěžováni těmito nepřizpůsobivými lidmi anebo například najdou někde pohozenou injekční stříkačku?
Pokud jde o nález injekční stříkačky, v žádném případně se jí nedotýkejte. Kontaktujte Městkou policii Vrchlabí, která má speciální boxy na jejich likvidaci. O tomto postupu informují pracovníci Městské policie i při besedách ve školách a při dalších příležitostech. Pokud obyvatelé města například zjistí, že v jejich okolí existuje provizorní obydlí, je potřeba nejprve informovat majitele pozemku či nemovitosti. Až na základě jeho konání mohou konat další subjekty.

Jiří Štefek
Foto: A. Adolfová