Dáváme prostor každému, kdo má o běžecké lyžování zájem, říkají trenéři

Na úvod prosím představte váš lyžařský oddíl.
Kulhánek: Náš lyžařský oddíl funguje při Spartaku Vrchlabí a rád by navázal na výchovu úspěšných minulých i současných reprezentantů. Těmi jsou dnes třeba Michal Krčmář, Lucie Charvátová, Karolína Grohová nebo Tereza Voborníková. V současné době máme zhruba sedmdesát sportovců a rádi bychom nabrali další nové sportovce.

Potkáváme se v polovině října, do začátku letošní zimní sezóny tedy ještě pár týdnů chybí. Jak vypadá dosavadní příprava?
Kulhánek: Nadcházející sezóna začíná teď na podzim a chystáme se na zimu, která je pro nás lyžaře stěžejní. Sportovci mají za sebou podzimní přespolní běhy a závody na kolečkových lyžích. Je za námi i letní příprava, které říkáme příprava na suchu. Během ní se věnujeme všem venkovním aktivitám. Nechodíme jen běhat, ale jezdíme i na kole, na kolečkových lyžích či bruslích nebo chodíme na vodu na lodě, plaveme a pořádáme sportovní soustředění. Děláme vše, abychom byli připraveni na první sníh anebo až bude díky umělému zasněžování připraven areál Vejsplachy a mohli jsme s dětmi hned začít lyžovat.

Zmínil jste sedmdesát dětí. Jsou děleny do nějakých kategorií podle věku?
Kulhánek: My se staráme o děti ve školním věku, tedy od první do deváté třídy. Máme je rozděleny do třech základních skupin, které si pak můžeme ještě dále dělit. Jde o přípravku, což jsou děti od první do třetí třídy, do níž bychom nyní chtěli nabrat nové členy. Pak tu je skupina, která zahrnuje děti ze čtvrté a páté a případně i šesté třídy, a třetí věkovou skupinou jsou děti ze sedmé až deváté třídy.

Rozumím tomu správně, že vám primárně jde o nábor malých školáků do přípravky? A co ti starší? Co když někdo v sobě objeví touhu lyžovat v páté nebo v sedmé třídě? To už je problém?
Kulhánek: Není to problém a stává se to. Neznamená to, že pokud toho lyžaře nezachytíme v první nebo ve druhé třídě, tak k nám nemůže přijít. My talentované děti sbíráme i v pozdějším věku. Důležité je podotknout, že věkové skupiny se mohou prolínat. Tedy že děti věkově starší mohou začínat v mladší skupině.
Háková: Je to tak. Některé starší děti začínají v naší skupince a postup tu je. Doporučím je a přestupují k Tomášovi. Třeba jsme mu předávali dívku až v osmé třídě, která již nyní jezdí na závody a jela na běžkách už například i Český pohár.

Ke sportu je jistě potřeba talent a nadání. Co by děti, na které cílíte, měly umět?
Kulhánek: My to celé máme propojené se základní školou na náměstí Míru, se kterou náš klub úzce spolupracuje. Veřejnost to asi ví, že na druhém stupni této školy jsou sportovní třídy. Nicméně my si už tyto děti do sportovní třídy připravujeme na prvním stupni. Ale určitě to není jen o tom, že jsem schopen tady ty sportovce vidět, ale na prvním místě je samozřejmě zájem o sport. A protože se jedná o venkovní sport, je to o chuti sportovat venku za jakéhokoliv počasí. Dnes už zima nenabízí jen sluníčko, mráz a křupavý sníh, ale často je ve vlhku, v mokrém sněhu či v mlze. Chtěl bych však zdůraznit, že dáváme prostor opravdu každému, kdo má zájem o sport – tedy běžecké lyžování – aby si ho vyzkoušel. Není žádné dogma, že z něj musí být sporťák, který bude závodit.

Řekli jste, že to je hlavně o spolupráci oddílu se základní školou na náměstí Míru. Ale co ostatní školy ve Vrchlabí a jeho okolí? Jak se děti z nich dostanou k vám?
Háková: Například v naší skupině už máme tři děti ze sportovních tříd z Liščího kopce. Nedostaly se do školy na náměstí Míru, asi tehdy ještě neměly takové ambice a měly respekt ze zdejších sportovních tříd. Nicméně zůstaly v našem klubu, přestože chodí do sportovní třídy na Liščím kopci. Všechny teď například od září začaly jezdit na závody a jedna dívka už má zájem přestoupit sem do školy na náměstí Míru.

Ano, to jsou děti, které nějakou ambici jít sportovat měly. Ale co děti z jiných škol, které jsou v první nebo ve druhé třídě, nechodí do vaší přípravky a vy o nich ani nevíte? Vždyť i ony mohou mít nějaký potenciál. Jak se dozvědí o vás a vy o nich?
Kulhánek: Fungujeme na sociálních sítích a máme internetové stránky, kde jsou všechny potřebné informace k nalezení. Většinou se však s rodiči i dětmi potkáváme na sportovištích, například ve Vejsplachách, kde je v zimě skvěle upravený areál a mnozí tam pak mohou vidět různé skupinky dětí, které fungují určitou organizovanou formou. Rodiče pak za námi chodí, ptají se a my jim všechny informace podáváme. Kromě areálu, ve kterém lyžujeme, máme možnosti zapůjčit i kompletní lyžařský materiál jako boty, hůlky či lyže. Pak tu je možnost i zakoupení klubového oblečení.

Čím byste vyvrátili námitky těch, kteří si myslí, že to ve vašem klubu není jen o lásce ke sportu, ale že to je i poměrně náročný dril a od dětí se očekávají i nějaké konkrétní výsledky?
Kulhánek: Rozumím. Důležité je uvést, že jsme lyžařský oddíl, který se primárně věnuje výchově sportovců, od nichž by se později očekávalo, že budou oddílu zpět odvádět nějaké sportovní výkony na závodech. Ale samozřejmě, ne vždy tomu tak je. V případě, že později přestává mít dítě zájem nebo nechce jezdit na závody, mu doporučíme přestup. Při Domu dětí a mládeže tady funguje lyžařský kroužek. Určitě to není dogma, že když dítě vstoupí do oddílu běžeckého lyžování, musí závodit. Na druhou stranu je to již od přípravky koncipováno formou hry. Nejprve se musí naučit stát na lyžích a lyžovat a teprve postupně přecházíme na formu tréninku a snažíme se je řídit tak, aby dosahovaly výkonnosti na nejvyšších republikových závodech.

Zkusme to na závěr shrnout. Co mají udělat rodiče, kteří mají zájem o běžecké lyžování pro svoje děti?
Kulhánek: Zkontaktovat nás mohou na kontaktech z náborového letáku, který distribuujeme. Další informace a kontakty jsou na webu www.spvr.cz, na našem instagramovém a facebookovém profilu kb_krkonose_spartak_vrchlabi anebo se mohou doptat přímo na základní škole na náměstí Míru, kde máme takovou naši základnu.
Háková: A v zimě jsme v pondělí, ve středu a v pátek v areálu ve Vejsplaších. Blanka Paulů v posledních týdnech například chodila i po třídních schůzkách a dělala s rodiči besedy.
Kulhánek: Jsme tedy vidět na mnoha místech. Je to zkrátka o tom nebát se a přijít se zeptat.

Jiří Štefek
jiri@vrchlabinky.cz
Foto: Jiří Štefek, archiv Lyžařského oddílu