Chceme v dětech pěstovat lásku ke sportu, říká Jaroslav Pleva

Potkáváme se v polovině února, tedy dva týdny po skončení prvního pololetí. Jak první půlrok tohoto nového programu sportovních tříd hodnotíte?
První pololetí musím zhodnotit velice kladně. Snad jediným negativem je, že jsme stanovili příliš velký počet dětí ve třídě. Ale poučili jsme se a do příštího školního roku budeme do sportovní třídy brát jen 22 žáků. Jinak převládají pozitiva. Ať už je to nadšení žáků, kvalita práce s nimi, nebo slibované zapojení trenérů z jednotlivých klubů (fotbal, rugby, atletika, basketbal, pozn. autora). Tělocviky s nimi vypadají diametrálně odlišně než hodiny tělocviku „běžných“ tříd. Na žácích je vidět, že o pohyb mají zájem a že sport je baví v jakékoliv podobě.

Jak jsou spokojeni rodiče?
Ohlasy rodičů jsou vesměs pozitivní. Pravdou ale je, že je to velký kolektiv, proto jsme na začátku řešili vztahové problémy. Pomohli jsme dětem nastavit určité hranice a pravidla chování tak, aby se v třídním kolektivu cítili všichni dobře a vzájemně se respektovali.

V jakém smyslu?
Děti se neznaly a poznávaly se. Vezměme to i takto. Jsou to sportovci a každý z nich má svoje ego. Každý chce trošku ukázat, že je dobrej, že na to má. A když tam takto máte 26 žáků a každý se chce ukázat, tak to trošku musí narážet. V této třídě máme velkou skupinu fotbalistů a museli jsme je vztahově provázat s ostatními žáky, což také dalo trošku práce. Super je, že jezdíme na adaptační kurzy. Tam se ukázaly nejen vzájemné vztahy, ale i to, kdo a jak má sport skutečně rád. Žáci zde absolvovali také disciplíny, kde si museli trochu sáhnout na dno (cyklovýlety, orientační běh…). Tady se ukázalo, jaký kdo doopravdy je, i v tom je sport krásný a spravedlivý. Na klima třídy samozřejmě neustále pracuje paní třídní učitelka Alena Sůvová ve spolupráci s metodičkou primární prevence paní Lenkou Vlachovou. Často si svoláváme rodiče, se kterými komunikujeme. Také jsme teď byli na lyžařském výcviku na Benecku. To byla z hlediska kolektivu také prospěšná věc.

Jak jsou na tom žáci sportovních tříd s prospěchem?
Studijní výsledky jsme si teď v pololetí kontrolovali. Ve sportovní třídě bylo devět vyznamenání a na druhou stranu jen jediný žáček, který má na vysvědčení nějakou čtyřku. Když to shrnu, myslím, že třída má celkově velmi dobrý prospěch a je plná cílevědomých a pracovitých žáků, kteří se spolu naučili komunikovat.

Jak pestrá je třída dle bydliště dětí? Kolik z nich je z Vrchlabí a kolik z okolních obcí?
Myslím, že zhruba třetina dětí k nám přišla z okolních obcí. Do sportovní třídy chodí žáci z Vrchlabí, Horní Branné, Podhůří, Dolní Kalné a Dolní Branné.

Vidím, že již máte připravený leták a chystáte pokračování tohoto projektu sportovních tříd i v dalším školním roce. Chystáte v něm nějaké změny?
Změny v rozvrhu nebudou žádné. Nadále v tomto modelu zůstávají čtyři hodiny tělocviku a navýšené hodiny jazyků. Změnou bude snížení počtu žáků, které do třídy přijmeme. Obohatíme sportovní program a vzdělávací náplň. Vedle klubů, které s námi již spolupracují, ještě přidáme orientační běh, basketbal a bojové sporty. Bude to hodně rozmanité, ale myslím, že to je přesně to, co jsme chtěli. Každý žák se seznámí se všemi druhy sportovních odvětví. Už jsme se přesvědčili, že se jednotlivé sporty krásně doplňují a žáci si tak doplňují a zdokonalují své dovednosti. Už jsme vymysleli i model, jak můžeme oceňovat externí trenéry, kteří vedou určené hodiny tělesné výchovy. Jo a abych nezapomněl, před pár dny jsme se dohodli s ředitelem Aquacentra panem Duškem, že tam pro sportovku nějakou dvojhodinovku také najde. Za to mu velmi děkuji, protože v nabitém rozvrhu vrchlabského plaveckého bazénu to nebylo jednoduché.

Zmínil jste model oceňování externích trenérů. Jak vypadá?
Finanční prostředky čerpáme z operačního programu Jan Amos Komenský, což jsou peníze z Evropské unie.

Jaké jsou reakce ze stran tří oddílů, se kterými již spolupracujete?
Nevím žádné negativum, slyšíme jen příznivé zprávy. Já osobně mohu mluvit hlavně za fotbal, protože jsem v klubu šéftrenér mládeže. Zde mohu konstatovat, že se všeobecná pohybová příprava velmi pozitivně projevuje na pohybové kultuře našich hráčů a tím i na dobrých výsledcích. To ale není náš primární cíl. Prioritou pro nás je dát dětem všesportovní základ, aby sport měly rády.

Jak žáci vnímají bonus, že mají ve výuce více hodin jazyků?
Nevím, jak žáci, ale rodiče na to reagují pozitivně. Jim se to líbí. V rozvoji výuky jazyků chceme ještě pokračovat a dělit výuku do méně početných skupin. Takže jdeme na to ze všech stran.

Otázka na závěr: Vy jako ředitel a hybná síla celého projektu sportovních tříd jste tedy spokojen?
Odpovím jinak. Jakmile je člověk spokojený, tak je to vždycky špatně. Vždycky tam mám toho červíka, vždycky je co zlepšovat. Je samozřejmě nutné připomenout, že to není jenom moje práce. Je tu tým lidí, který se podílí na chodu tohoto projektu a stará se o jeho propagaci. Za to jim z mé strany patří velké poděkování. Takže spokojení sice jsme, ale neusínáme na vavřínech.

Jiří Štefek
jiri@vrchlabinky.cz